Ministryně spravedlnosti Marie Benešová má před sebou poslední rok a půl ve funkci. V příštím volebním období už ministryní být nechce, svěřila se HN. "Myslím, že by se měl dát prostor mladším. A že je třeba vychovat si nástupce," říká s tím, že sama si pro tuto pozici vychovává svého náměstka a bývalého poslance ČSSD Jeronýma Tejce.
HN: Ústavní soud nedávno zamítl stížnost prezidenta Miloše Zemana na zákon o střetu zájmů, přezdívaný lex Babiš. Jaký máte jakožto osoba, která prezidentovi radí v oblasti justice, na rozhodnutí Ústavního soudu názor?
Spíš jsem se přikláněla k verzi pana prezidenta. Když jsem četla tu ústavní stížnost, bylo v ní uvedeno dokonce podezření, že je tento zákon v rozporu s evropským právem. Nicméně Ústavní soud rozhodl a není o čem diskutovat. Rozhodnutí Ústavního soudu se musí respektovat. Myslím, že pan premiér s tím problém nemá, protože on se rovnou zachoval, jak bylo požadováno, a dal své podniky do svěřenských fondů. Ale zdá se, že i to je málo a bude se vymýšlet další a další…
HN: Andrej Babiš se hájí, že podle českého zákona ve střetu zájmů není. Ale myslíte, že stejný názor budou mít i evropské instituce?
Uvidíme, jak rozhodnou. Předjímat nebudu. Prostě se musíme podrobit tomu, co bude vyhlášeno. Tak jako se podrobujeme vyhlášení Ústavního soudu. Zarazily mě jenom oponentní návrhy profesora Fenyka a tří dalších soudců. Klade se v nich požadavek na ministry, že nesmějí vydávat žádná periodika, což je docela zajímavé, protože třeba my tady na ministerstvu spravedlnosti vydáváme řadu odborných časopisů. Vezměte si, že budete vydávat například časopis Kriminalistika a najednou zjistíte, že to je špatně. Nebo kolik periodik vydávají obce…
Od loňského dubna je ministryní spravedlnosti ve vládě Andreje Babiše. Stejnému resortu šéfovala od července 2013 do ledna 2014 i ve vládě Jiřího Rusnoka.
Dvacet let působila na okresní prokuratuře v Kladně.
Nikdy nevstoupila do KSČ. Po revoluci pokračovala v práci na prokuratuře, později na transformovaném státním zastupitelství.
Několik let se věnovala advokacii, v roce 1999 jí ministr spravedlnosti Otakar Motejl nabídl funkci nejvyšší státní zástupkyně, kterou zastávala do roku 2005, kdy ji odvolal tehdejší ministr Pavel Němec.
Vrátila se do advokacie a spolupracovala s ČSSD, v letech 2011 až 2013 byla její místopředsedkyní, čtyři roky byla za ni jako nestranička ve sněmovně. S ČSSD se však názorově rozešla. Dlouhodobě podporuje prezidenta Miloše Zemana, jemuž také radí v oblasti justice.
Kontroverzní částí její minulosti je připravování trestních oznámení na lidi, kteří upozorňovali na předražené zakázky Ústeckého kraje.
Proslula výrokem o justiční mafii, za jejíž součást označila bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou či exministra Pavla Němce v souvislosti s jejich působením v kauze Jiřího Čunka.
HN: Stanovisko Ústavního soudu podle vás povede k tomu, že úřady přestanou vydávat svoje periodika?
To nevím. Ale odborná obec to bude postrádat. Je to podle mě trochu nedomyšlené.
HN: Jeroným Tejc se teď na vašem ministerstvu stal odborným náměstkem pro vězeňství. Znamená to definitivní konec jeho politické kariéry?
On ji ukončil už dávno. Vystoupil z ČSSD, začal se odborně věnovat právu, což je dobře, protože nemůžete být celý život jen politik, pak nejste úplně v obraze. Já jsem ho v tom velmi podporovala.
Když tady dělal politického náměstka, snažila jsem se mu vštípit myšlenku, aby si udělal odbornou úřednickou zkoušku − a to se podařilo, složil ji velmi úspěšně. Stal se tedy odborným náměstkem a mně se teď otvírá možnost z poradce pro mezinárodní záležitosti udělat politického náměstka, což je velmi důležitá role. Někdo takový tady léta chyběl.
HN: Máte jistě na mysli Jana Kohouta, bývalého ministra zahraničí Rusnokovy vlády. S čím vám bude pomáhat?
Už mi pomáhá. Máme tady různé pikanterie, na které nestačí jen právní názor, musíte mít i nadstavbu a přemýšlet v duchu diplomacie, co to dané zemi přinese. Poslední taková lahůdka byla, když jsem měla vydávat osm Tchajwanců do Číny. A to není legrace, protože ty lidi téměř vydáváte na smrt, takže je potřeba to posoudit i z pohledu našich mezinárodních vztahů.
HN: Vydali jste je?
Naštěstí ne, protože je soud propustil. Ale teď si představte, že takovou věc musíte rozhodnout vy.
To chce opravdu zvážit mnoho okolností, s nimiž nám pan Kohout se svými zkušenostmi může hodně pomoci.
HN: Jan Kohout tady ale přece nemusí být dlouho, mluví se o tom, že by se mohl stát velvyslancem v Římě. Nepřijdete o něho za chvíli zase?
Ono to možná bude navazovat. Mně tady pomůže s těmi mezinárodními pikanteriemi, a protože máme za rok parlamentní volby, budu stejně končit. Takže jestli mu do té doby vyřídí bezpečnostní prověrku a všechny náležitosti, aby se stal velvyslancem, můžeme skončit spolu a on se pak přesune.
HN: Vy jste definitivně rozhodnutá, že v příštím volebním období už ministryní nebudete?
Mám svůj věk, já už jsem přes čáru…
HN: Třeba Stanislav Křeček teď v 81 letech začíná kariéru ombudsmana…
Záleží také na tom, jak se člověk zdravotně cítí. Ale myslím, že by se měl dát prostor mladším a vychovat si nástupce.
HN: Koho máte vychovaného?
Jeroným bude vychovaný a připravený.
HN: Jeroným Tejc je tedy kandidát, kterého byste v tuto chvíli premiérovi doporučila jako svého nástupce?
Je to člověk, na kterého si rozhodně nestěžuji. Výborně spolupracujeme. Byl už excelentní předseda ústavně-právního výboru, navíc má dar dobře vyjednávat, je velmi konsenzuální, chápe i druhou stranu. Je to taky hodně odborná funkce, musíte tu exekutivu zažít. Takže teď se musí trochu zacvičit, aby uměl i rychle rozhodovat. A jakmile si toto zažije, tak myslím, že bude připraven.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
