Začalo to jako obvyklá televizní debata. Na jedné straně zástupci vlády, na druhé opozice. Uprostřed diskuse ale diváci překvapeně vyvalili oči. Když začal krajně pravicový opoziční lídr Jussi Halla-aho mluvit o tom, že vláda utiskuje finský venkov a vyhání z něj obyvatele, utnula ho ministryně Li Anderssonová slovy, že to, co tvrdí, je "sra*ka". Dvaatřicetiletá předsedkyně strany Levá aliance se při tom ani nepřestala usmívat.
Celou první polovinu února tak mělo Finsko o čem mluvit. Sociální sítě zaplavily souhlasné i kritické reakce, vyjádření propírali komentátoři i politici. A prostořeká ministryně musela vysvětlovat, proč v přímém přenosu použila sprosté slovo.
Přestřelka přišla ve chvíli, kdy si země zvyká na novou vládu, vedenou mladými ženami. Sociálnědemokratické premiérce Sanně Marinové je 34 let, v kabinetu s 19 ministerskými pozicemi je dohromady 12 žen a jsou to právě ony, kdo řídí většinu důležitých ministerstev.
Finsku vládnou ženy
Do politiky přinášejí nový styl, včetně velmi neformálního vystupování. Šéfují všem pěti koaličním stranám, čtyři z nich jsou mladší 35 let.
Vedle premiérčiných sociálních demokratů a Levé aliance ministryně školství Anderssonové tvoří koalici tři další levicové nebo středolevicové strany.
Zeleným předsedá čtyřiatřicetiletá ministryně vnitra Maria Ohisalová, Finský střed má v čele dvaatřicetiletou šéfku financí Katri Kulmuniovou.
Starší je jen ministryně spravedlnosti Anna-Maja Henrikssonová, která vede Švédskou lidovou stranu, zastupující menšinu finských Švédů.
Podobně jako někdejší Československo i Finsko získalo samostatnost na konci první světové války, v roce 1917 se odtrhlo od Ruska. Protože ale dříve bývalo součástí Švédska, uchovává si na skandinávského souseda i dnes silné vazby.
Nezávislost si vybojovalo v občanské válce, za druhé světové války ji uhájilo proti Sovětskému svazu i nacistickému Německu.
Ve druhé polovině 20. století se změnilo z chudé agrární krajiny na sociální stát s vysokou životní úrovní. Zachovává přísnou neutralitu, je členem Evropské unie a eurozóny, odmítá ale vstup do NATO. Má 5,5 milionu obyvatel.
"Tak velká převaha žen je výjimečná, přinejmenším doposud," komentuje vládu v rozhovoru pro HN historik Vesa Vares, profesor moderních finských dějin na univerzitě v Turku.
V čele rovnostářské země
Cestou na mimořádný únorový summit Evropské unie se premiérka Marinová zastavila v Berlíně. Své názory na unijní rozpočet a budoucnost jednotné Evropy tam probrala s kancléřkou Angelou Merkelovou. O generaci starší političku označuje za vzor pro sebe i pro ženy na celém světě. Evropu vidí jako společenství rovnoprávných států.
"Nemá to být projekt většiny, ale každé země a každého občana. Proto je dobré, že se některá rozhodnutí dělají jednomyslně. Přestože kvůli tomu přicházejí pomaleji, vězí právě v tom opravdová síla," prohlásila Marinová.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
