Vláda přijala energeticko-klimatický plán, podle kritiků zelená energie poroste pomalu

Materiál shrnuje závazky, jimiž chce Česko přispět k evropským klimatickým záměrům, nejnověji k New Green Deal. Jedná se o balíček opatření Evropské komise, který byl představen 11. prosince 2019 a který by měl zajistit přechod na udržitelnější a ekologičtější hospodářství a do poloviny století docílit toho, aby celá EU byla klimaticky neutrální. Výjimku ze závazku si vyjednalo Polsko, o jehož pozici bude jednat summit v červnu příštího roku.

Ministr průmyslu a obchodu a vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že ministerstvo navýšilo cíle podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie do roku 2030 z původně plánovaných 20,8 na 22 procent, letos má být na úrovni 15,5 procenta. Evropská unie loni Česku doporučila, aby cíl pro rok 2030 dosáhl alespoň 23 procent.

Skupina 24 senátorů z klubů Starostů a nezávislých (STAN), KDU-ČSL, ČSSD a Senátor 21 pak ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vyzvala, aby byl cíl navýšen na 24 procent. Komora obnovitelných zdrojů energie (KOZE) uvedla, že zástupci čisté energetiky, ekologické organizace a obce požadovali navýšení alespoň na 24,4 procenta.

Ukazatel započítává kromě elektřiny také obnovitelnou energii v dopravě, vytápění a chlazení. "Podle našich propočtů každé procento nad 20 procent nás vychází na podporu okolo 30 miliard korun," řekl v polovině prosince loňského roku ministr Havlíček. Po jednání představitelů visegrádské čtyřky (V4) pak uvedl, že v cílech tohoto ukazatele je Česko mezi těmito zeměmi lídrem. "Cíle v obnovitelných zdrojích do roku 2030 jsou pro Českou republiku 22 procent, pro Maďarsko a Polsko 21 procent, pro Slovensko 19,2 procenta," uvedl ministr Havlíček.

Podle údajů Eurostatu má ale Česká republika na celkové spotřebě šestý nejnižší podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů. Celoevropský průměr v roce 2018 podle Eurostatu činil 32 procent. Více než polovina spotřebované elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů v pěti státech − v Rakousku, Švédsku, Dánsku, Lotyšsku a Portugalsku. Hůř než Česká republika jsou na tom s pouhými 14 procenty Polsko, Kypr, Lucembursko, Maďarsko a Malta. Největší podíl v evropských obnovitelných zdrojích zaujímá s 35,8 procenta větrná energie, přesně třetinu pak zajišťuje vodní, jedna osmina připadá na solární a biopaliva zaujímají necelých deset procent.

"Zelené" svazy žádají přepracování plánU

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozornil, že pokud se zaměříme pouze na růst podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě, počítá MPO v plánu do roku 2030 pouze s nárůstem na 16,9 procenta z 13,4 procenta v letošním roce. Podle Sedláka mají vyšší cíle tohoto ukazatele všechny země V4 − Maďarsko předpokládá jeho nárůst na 19,1 procenta, Slovensko na 25 a Polsko na 29,5 procenta.

Svaz podle něj naopak vítá, že MPO v plánu nakonec zvýšilo například podíl fotovoltaických elektráren, jejich instalovaný výkon by měl vzrůst až o 1900 megawattů (MW). Podle svazu je však ekonomický potenciál těchto zdrojů daleko vyšší. Podle Energetického regulačního úřadu bylo na konci třetího čtvrtletí loňského roku v ČR instalováno asi 2045 MW zdrojů, které energii ze slunce vyrábí.

Ekologické organizace Greenpeace, Hnutí Duha, Calla a Centrum pro energetiku a dopravu rovnou vyzvaly členy vlády, aby plán neschválili a vrátili ho k přepracování. "Tento klíčový plán nereflektuje ani aktuální vědecké poznání o probíhající změně klimatu a z něho vyplývající doporučení ohledně snižování emisí skleníkových plynů, ani naše povinnosti vyplývající z pařížské klimatické dohody či nedávno přijatý závazek České republiky být do roku 2050 uhlíkově neutrální," uvedly ve společném prohlášení.

Plán podle nich opomíjí také takzvanou komunitní energetiku, v rámci níž vlastní a provozují obnovitelné zdroje energie obce a města. Tuto výtku mělo už dříve také Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR).

Komora obnovitelných zdrojů (KOZE) uvedla, že ambice vnitrostátního energeticko-klimatického plánu jsou v oblasti obnovitelných zdrojů nízké. "Nově navržené cíle rozvoje větrných a solárních elektráren jsou však stále zhruba třikrát nižší, než kolik by Česko zvládlo podle − zdůrazňuji − opatrných rozvojových scénářů," uvedl předseda komory Štěpán Chalupa.

Komora dále také kritizuje, že plán počítá s nárůstem spotřeby energie z biomasy mimo domácnosti z 26,6 na 36,7 petajoulu (PJ). "Návrh bohužel stále počítá s nárůstem spotřeby biomasy ve velkých elektrárnách a teplárnách o deset petajoulů. To jsme od začátku s obavou o udržitelné získávání biomasy kritizovali," uvedl Jan Habart, předseda oborové asociace CZ Biom a místopředseda KOZE.

Česko chce miliardy na snižování emisí

MPO v předkládací zprávě k energeticko-klimatickému plánu pro vládu uvedlo, že veřejné výdaje související s plněním cíle v oblasti obnovitelných zdrojů jsou odhadovány na 900 miliard korun včetně podpory stávajících zdrojů.

Česká republika ale není podle ministra životního prostředí Richarda Brabce schopna sama zaplatit přechod na nízkoemisní ekonomiku, kterou plánuje Evropská unie k roku 2050. Chce na to proto od unie stovky miliard korun mimo dosavadní kohezní fondy.

Česká republika ale bude mít od roku 2021 k dispozici zhruba 120 miliard korun z nového Modernizačního fondu. Ten má zemím EU pomoci na cestě k nízkouhlíkové energetice. Konkrétní název je Fond pro spravedlivou transformaci (Just Transition Fund − JTF) neboli transformační fond, který bude součástí celého transformačního mechanismu. Je také součástí Nové zelené dohody (New Green Deal).

Fond bude financován z dražeb povolenek v EU, vyhrazena pro něj budou dvě procenta celkového počtu povolenek pro období 2021−2030. Peníze z fondu ale budou mít k dispozici pouze ty členské státy, které mají nižší HDP, než je 60 procent unijního průměru. Mezi nimi figuruje i Česká republika.

Ačkoliv by měl nový fond disponovat vlastní částkou 4,8 miliardy eur, země střední a východní Evropy podpořené odbory upozorňují, že k transformaci bude potřeba větší objem nových zdrojů. Přerozdělit stávající fondy kohezní politiky a přidat k nim nových 4,8 miliardy eur totiž nemusí stačit. Nejhlasitěji před nedostatkem financí varuje Polsko, které si zatím z dosažení klimatické neutrality do roku 2050 vyjednalo výjimku.

Nejobtížnější transformace čeká tři české uhelné regiony − Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj. Česká republika pro ně již vytvořila vládní program RE:START, díky němuž míří do těchto oblastí více peněz, a to jak ze státní kasy, tak z evropských fondů. Nyní se kraje připravují na nové programové období 2021−2027 a doufají, že budou moci efektivně využívat peníze právě z JTF.

Nutné jsou i úspory

Při snižování emisí si Česko nevystačí s jádrem a obnovitelnými zdroji. "Jako prioritu vnímám úspory energie. Bez šetření to nezvládneme," pojmenoval zásady energetické politiky ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Také Evropská komise České republice doporučuje zvýšit energetickou účinnost. Příležitost mohou podle ní představovat úspornější budovy. V budovách se u nás spotřebuje největší část energie v EU, až 40 procent z celkové konečné spotřeby energie v Evropě. I podle nedávné studie Mezinárodní energetické agentury hrají budovy zásadní roli v přechodu k čisté energetice a snižování globálních emisí.

Podle aliance Šance pro budovy lze v budovách do roku 2030 naplnit zhruba 75 procent českého cíle na zvyšování energetické účinnosti. Nové budovy s nulovou spotřebou energie a řádné renovace stávajících budov mohou pomoci snížit spotřebu energie o 30 procent.

Článek byl publikován v komerční příloze Magazín Energie.