Ústecký kraj: Zlepšit učení vyloučených

Děti v sociálně vyloučených lokalitách dosahují nižších vzdělávacích výsledků. Projekt ústecké univerzity se to pokusil změnit.

Podle údajů Eurostatu z roku 2018 je příjmovou chudobou nebo sociálním vyloučením v Evropské unii ohroženo 21,7 procenta populace. Takové ohrožení se týká téměř jedné čtvrtiny evropských domácností vychovávajících dítě. V Česku je takových domácností nejméně z celé unie, a to 11,4 procenta. Ministerstvo pro místní rozvoj ale upozorňuje, že výsledek statistik není důvodem k přehnanému optimismu. Pracují totiž se střední hodnotou příjmu, který je ale v tuzemsku nižší než evropský průměr. "Domácnost ohrožená chudobou u nás je tak reálně mnohem chudší než ta v Německu či Švédsku," uvedlo ministerstvo.

Množství Čechů navíc čelí exekucím, podle projektu Mapa exekucí se v roce 2018 jednalo o více než 800 tisíc obyvatel. Zvyšuje se i počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách, což jde mnohdy ruku v ruce právě s chudobou.

Chudoba ohrožuje vzdělávání dětí

Podle analýzy ministerstva pro místní rozvoj jsou domácnosti v sociálně vyloučených lokalitách obecně hůře vybaveny pro přípravu dětí na školu. Děti nemají v porovnání se svými vrstevníky dostatečnou slovní zásobu, jejich čtenářská a matematická gramotnost je nižší a mimo jiné kvůli opakovaným neúspěchům ztrácí motivaci ke vzdělávání, což často vede k jejich pasivitě a vysokému počtu absencí.

Negativní trend se pokusil změnit projekt na podporu vzdělávání žáků druhého stupně základních škol ze socioekonomicky znevýhodněného a kulturně odlišného prostředí. Pod záštitou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP) se ho zúčastnilo osm základních škol. Cílem bylo rozvinout čtenářskou gramotnost žáků, kritické uvažování, prolomit pasivní přístup k výuce a nastartovat jejich motivaci. Podle národní zprávy České školní inspekce k mezinárodnímu šetření PISA 2018 je nejvíce žáků, kteří nedosáhli základní úrovně čtenářské gramotnosti, právě v Ústeckém (36 %) a Moravskoslezském kraji (32 %).

"Ukazuje se, že tzv. konstruktivisticky pojatá výuka, kdy jsou děti aktivními tvůrci poznání, má pozitivní vliv na posílení jejich motivace," uvádí řešitel projektu Jaroslav Říčan z katedry pedagogiky a aplikovaných disciplín UJEP. Takové metody mají podle něj kladný dopad na prospěchově slabší žáky, a ačkoliv to není pravidlem, mnozí z nich pocházejí právě ze znevýhodněného prostředí.

Součástí projektu byla výuka i volnočasové aktivity. "Děti si samy vyhledávaly informace, ptaly se spolužáků a organizovaly kroužky," vysvětluje Říčan. Stěžejní část ale představovala samotná výuka. Ta probíhala v běžných třídách v rámci dějepisu. Děti v těchto hodinách plnily specifické aktivity a výuka se výrazně proměnila. "Kaž­dý žák měl pracovní list s aktivitami, důraz byl kladen na autonomii žáků, kteří vypracovávali úkoly samostatně a pak si je například navzájem porovnávali," popisuje Jaroslav Říčan.

Na základě porovnání testů z doby před realizací projektu a po něm se prokázalo, že děti se ve svém přístupu a schopnostech zlepšily. Aby byly výsledky dlouhodobé, je nutné, aby se prodloužila doba trvání takové výuky, a ze statistického hlediska je třeba větší skupiny žáků. Proto chce Říčan projekt realizovat i v budoucnu, ten by se však soustředil už pouze na výukovou část a probíhal by na více školách v celém Česku, nejen v postižených regionech.