Udržet lidi v regionu, rychleji stavět a využít peníze od bank. Jak vypadá recept Petra Zahradníka na restart chudých krajů

Jedním z největších problémů Česka jsou obrovské rozdíly mezi jednotlivými regiony. Hlavně v pomoci Ústecku a Karlovarsku selhává zatím úplně všechno a Česko je na tom v regionálních rozdílech násobně hůř než srovnatelné země. Národní ekonomická rada vlády nyní připravila cosi jako „Marshallův plán“ pro postižené oblasti. „Situace je kritická. Jde o to, aby lidé ze severu a severozápadu země nakonec neměli jediný cíl: rychle odtamtud zmizet,“ říká ve velkém rozhovoru pro HN jeden z autorů plánu, ekonom Petr Zahradník.  

O řešení nerovností mezi regiony se v Česku mluví od devadesátých let. Ovšem když vyjedete z Prahy na sever či severozápad, jste za hodinu v úplně jiném, mnohem chudším světě. Proč to tak je? Proč je na tom sever pořád nejhůř z celého Česka?

Nejdříve je nutné říci, že od devadesátých let se situace velmi změnila. Udělal jsem si průzkum, jak to vypadalo s vyspělostí regionů v roce 1995. A třeba karlovarský region, který je na tom nyní nejhůř, byl tehdy podle HDP zhruba v polovině žebříčku. Ústecký byl dokonce ještě o něco výš. Na úplném chvostu naopak byl Středočeský a současný Liberecký kraj. A podívejme se, co těm tehdy nejhorším pomohlo: Středočeskému investice Škody Auto a obrovský rozvoj zpracovatelského průmyslu. Libereckému regionu zase vědecko-výzkumná základna, která tam byla a na kterou se nabalovaly další aktivity. Což mimochodem naznačuje v principu cestu, jak z problémů ven. Pokud ale mluvíme o posledních dvaceti letech, tak je pravda, že na dně je už hodně dlouho Karlovarský kraj a v průběhu času se k němu přidal kraj Ústecký. A je také pravda, že jakékoliv dosavadní recepty na vylepšení jejich pozice a životní úrovně tamních lidí selhávají.

Co hlavně selhalo?