Záchrana aerolinek vyvolává pochyby

Akcie leteckých společností po celém světě se za uplynulý měsíc zřítily ukázkovým volným pádem. Virová pandemie vylidnila letiště a posadila většinu globální flotily na zem, Spojené státy nevyjímaje. Bouchání šampaňského nad hojnými hospodářskými výsledky vystřídala u tamějších společností v řadě případů žebrácká hůl a prosík u státní kasičky.

Letecký průmysl v USA žádá přes 50 miliard dolarů státní pomoci ve formě úvěrů, ale také přímých dotací na úhradu mezd asi půl milionu pracovníků v odvětví, jinak hrozí propouštěním. S jistou nadsázkou můžeme říci, že se jedná o těch 50 miliard dolarů, jež tamější aerolinky za posledních šest let použily na zpětné odkupy akcií a výplatu dividend.

To jsou legitimní nástroje pro zvyšování návratnosti kapitálu akcionářů, nicméně za předpokladu, že neohrozí zdravé fungování podniku. Lze však jen obtížně přijmout argument, že pokud firma, byť výrazně, na dva měsíce omezí provoz, zbankrotuje. Navíc v situaci, kdy si je plně vědoma tohoto rizika, vycházejíc z bohaté zkušenosti restrukturalizací v odvětví za posledních dvacet let.

Vládní pomoc by podle dostupných informací neměla zahrnovat požadavek na majetkový vstup státu, což by bylo pro cenu akcií příznivé, stejně tak jako dlouhodobý trend růstu letecké dopravy.

Nabízí se však otázka, zda by po vyřešení současné krize neměla pro prevenci opakování scénáře privatizace zisků a socializace ztrát přijít na stůl debata o regulaci, například ve formě povinných likvidních rezerv na horší časy.