Když se podaří rozjet projekt chytré karantény, lidé, kteří se mohli nakazit koronavirem, budou končit v izolaci rychleji. Nyní to podle hlavní hygieničky Jarmily Rážové při využití standardních metod trvá pět až sedm dní. "Chytrá karanténa si klade za cíl dostat lidi do karantény mezi třetím a pátým dnem," říká Rážová v rozhovoru pro HN. Čím rychlejší je cesta do izolace, tím menší je pravděpodobnost, že člověk, který o své nákaze ještě neví, rozšíří virus mezi ostatní.
Na novince s vládou spolupracuje iniciativa Covid19CZ, složená z IT firem. Ta vymyslela způsob, jak pomocí moderních technologií zmapovat, s kým nakažený přišel do styku. Systém bude využívat data z mobilu a platebních karet. Pacient ale bude muset k využití soukromých údajů dát souhlas.
Spuštění chytré karantény má na starosti nový vládní tým Covid-19 v čele s náměstkem ministra zdravotnictví a epidemiologem Romanem Prymulou. Členkou týmu je i Rážová, která coby hlavní hygienička také patří k ministerským náměstkům. Ve zkušebním režimu projekt v pondělí odstartoval v Jihomoravském kraji. Pomáhá s ním i armáda.
Rozhovory s nakaženými nyní vedou hygienici. Nově by jim podle Rážové měli pomoct speciálně vyškolení tazatelé. Hygienik ale bude mít i nadále poslední slovo. "Rozhodne, kdo je blízký kontakt, kdo půjde na vyšetření, kdo do karantény. A kdo do ní nemusí, protože se třeba kolem nakaženého jenom mihl," popisuje Rážová a dodává, že pacientovy blízké kontakty lékaři budou i nadále posílat rovnou na testy. Ostatní budou mít za úkol sledovat v izolaci svůj zdravotní stav.
Hygienici pracují i 14 hodin denně, chytrá karanténa jim odlehčí, věří jejich nová šéfka
Epidemiologů je na hygienických stanicích podle Rážové asi 400 až 500 a už jsou přetížení − pracují 12 až 14 hodin denně. "Jsem ráda, že projekt chytré karantény vzniká a trochu hygienikům odlehčí," věří hlavní hygienička.
Rážová na svůj post nastoupila 12. března, v době, kdy v Česku byla potvrzena stovka případů nákazy. Předchůdkyně Rážové Eva Gottvaldová podle premiéra Andreje Babiše (ANO) nezvládala svou práci, a proto ji vláda odvolala. Rážová, která předtím řídila středočeskou hygienu, podle svých slov dostala od ministrů za úkol sjednotit postupy krajských hygienických stanic a zlepšit komunikaci mezi nimi.
Kvůli pandemii koronaviru jsou v Česku zavřené školy, restaurace, divadla, kina i řada obchodů. Volný pohyb lidí je omezen na cesty do práce, na nákup nebo za rodinou. Na veřejnosti musí mít všichni zakrytá ústa a nos. Vláda nařízení prodloužila do Velikonoc. Prymula slíbil, že když se chytrá karanténa osvědčí, bude možné některá opatření uvolnit.
"Pokud by se dařilo dostatečně testovat, dostávat lidi rychle do karantény a nebylo by tu příliš závažných případů, které obsazují lůžka v nemocnicích, nějaké lehké rozvolnění určitě navrhneme," říká Rážová. Konkrétní ale být nechce, šlo by podle ní o věštění z koule.
Počty lidí, které se odborníkům daří za den vyšetřit, v posledních dnech vzrostly. Stále ale testování neprobíhá hladce. Rozhovor s hlavní hygieničkou vznikl pár hodin poté, co liberecká nemocnice oznámila, že kvůli nedostatku testovacích sad přestává lidem odebírat vzorky. Během úterý k tomuto kroku ze stejných důvodů přistoupilo několik dalších odběrových míst.
Rážová věří, že vládnímu týmu Covid-19 se do budoucna podaří těmto situacím předcházet. "Jeho součástí jsou lidé, kteří u nás na ministerstvu dělají logistiku. A samozřejmě i vojáci ji umí," říká.
Denní počty testů zatím jen dvakrát přesáhly pětitisícovou hranici. V neděli se například výsledky dozvěděly jen necelé tři tisíce lidí. Rážová vysvětluje, že i když je laboratoří s potřebným povolením už více než sedm desítek, do testování se zapojují postupně. A některé v sobotu a v neděli nepracují. "O víkendu to tím pádem jde vždycky trochu dolů, ale jakmile laboratoře v pondělí zase najedou, dotestují nabrané vzorky," popisuje.
Široké testování je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jedním z klíčů ke zvládnutí pandemie. Prymula už dříve uvedl, že se chce dostat až na 10 tisíc testů denně. Pomoct by s tím měla akademická pracoviště.
Další doporučení WHO ale česká vláda zřejmě následovat nebude. Organizace v pondělí vydala prohlášení, že nemá smysl, aby všichni povinně nosili roušky, jako je tomu v Česku. Ústa a nos by si podle odborníků z WHO měli chránit jen nakažení.
Rážová s tím ale nesouhlasí. Podle ní roušky před virem, který se šíří kapénkami, slouží jako bariéra. A hlavně při cestách hromadnou dopravou je podle ní dobré je nosit. "A podomácku vyrobené jsou navíc hezké. Myslím, že se z toho stala skoro móda. Líbí se mi, že v té těžké situaci se našli lidé, kteří je začali šít," říká hygienička, která svou červenou roušku dostala od dobrovolníků.
Látkové roušky ale nepotřebuje jen veřejnost. Poptávají je i nemocnice nebo domovy pro seniory, které si stěžují na nedostatečné dodávky od státu. "Vláda se snaží ochranné prostředky dovézt. Jenže o to se snaží všechny státy. Je to velký boj," namítá Rážová a dodává, že kraje si při přerozdělování ochranných pomůcek určují priority samy.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist