V Česku nevyužíváme potenciál energie z obnovitelných zdrojů

Jaké jsou v Česku klimatické podmínky pro obnovitelné zdroje?

Obdobné jako v sousedních zemích − i u nás svítí slunce, fouká vítr, vyrábíme tu bioplyn, teče tu voda, můžeme využívat geotermální energii, ať už v podobě tepelných čerpadel, či hlubinné geotermie. Nevyužíváme ale dostatečně jejich potenciál. Například pro větrnou nebo sluneční energii máme srovnatelné podmínky jako v jižním Německu, Rakousku nebo Polsku, tam ale jejich potenciál rozvíjejí násobně lépe než my.

Liší se možnosti podle toho, kde v České republice člověk bydlí?

Samozřejmě se do jisté míry liší situace na jihu a severu, ale v zásadě se dá říct, že na celém území Česka lze obnovitelné zdroje pro bydlení využít, když se technologie upraví na výchozí podmínky. Celoplošně můžeme využívat fotovoltaiku nebo solární kolektory, tedy energii ze slunce. Na jižní Moravě a v jižních Čechách jsou podmínky příznivější, protože doba osvitu je tam vyšší, ale i v severnějších oblastech je využitelnost dostačující.

Jaké možnosti má společenství vlastníků bytových jednotek v činžovním domě, případně majitelé jednotlivých bytů?

Obdobné jako majitelé rodinných domů nebo firem, byť s různými odlišnostmi. U rodinného domu jsme instalací obnovitelných zdrojů schopni významně snížit podíl dodávané energie. Může se jednat o teplo vyráběné s využitím tepelného čerpadla, kotle na pelety či solárních panelů k přípravě teplé vody. Výroba elektřiny z fotovoltaické elektrárny na střeše je také možná, byť o trochu administrativně složitější než v případě rodinného domu či objektu firmy.

A co z toho mohou využít lidé žijící v bytech?

Ideální je, když se společenství vlastníků domluví a obnovitelný zdroj v objektu nainstaluje společně. Nejlepší je vždy kombinace více zdrojů, respektive fotovoltaická elektrárna kombinovaná s jiným zdrojem tepla. Obtížnější situace je tehdy, pokud se vlastníci bytových jednotek nedomluví. I tak ale nějaké možnosti jsou − na balkonech lze instalovat fotovoltaické panely nebo lze využít systémů, které kombinují řízené větrání s využitím solární energie.

Na co má myslet člověk, který si pořizuje vlastní bydlení?

Je třeba dívat se, zda na využití obnovitelných zdrojů developer myslel. A když si někdo nechá dělat projekt na nový rodinný dům, zahrnout to do něj. Dnes už existují chytré instalace, kde je vedle nízkoenergetického nebo pasivního standardu objekt doplněn obnovitelnými zdroji tak, aby pokryly co největší část spotřebované energie.

Nejlepší je vždy kombinace více zdrojů, respektive fotovoltaická elektrárna kombinovaná s jiným zdrojem tepla.

Myslí na to čím dál víc developerů?

Myslí. Očekával bych ale ještě větší zájem a zároveň tlak. Příčina je v tom, že tato řešení jsou náročnější na počáteční investice. Pomoci by mohlo nejen vzdělávání veřejnosti, ale i vedlejší motivace v podobě uhlíkové nebo environmentální daně, která funguje v řadě zemí a je účinným nástrojem. Takové daně vycházejí ze škod, které spalování fosilních paliv způsobuje na zdraví a majetku. Dosud ty škody platí stát nebo soukromé subjekty, nikoliv ti, kdo ze spalování uhlí, ropy nebo plynu profitují. Když ale znečišťovatele necháte tyto škody zaplatit, tak se obnovitelné zdroje ukážou jako levné a vesměs už nepotřebují žádné dotace. Stačí uvést příklad Švédska, kde jsou obnovitelné zdroje díky účinnému nastavení ceny uhlíku využívány ve více než padesáti procentech celkové spotřeby energie. Tlak se zvyšuje i v Německu a francouzský prezident oznámil hlavní evropský trend zavést minimální zdanění uhlíku. Další nástroje jsou v podobě snížené DPH nebo odpuštění daně u nemovitostí, kde se využívají obnovitelné zdroje a je nízkoenergetický nebo pasivní standard.

Štěpán Chalupa

Je předsedou Komory obnovitelných zdrojů energie, největší české asociace sdružující profesní svazy obnovitelných zdrojů. Zastupuje sektor obnovitelné energetiky v pracovních skupinách státní správy. Zároveň je místopředsedou České společnosti pro větrnou energii.

Je zkrátka lepší dát nějaký bonus než to nařídit befelem?

Pravděpodobně nejlepší je cesta nějaké kombinace. Z dlouhodobé zkušenosti na úrovni Evropské unie víme, že povinné nástroje fungují, ale musí být v kombinaci s něčím dalším, jinak může nastat protiefekt v podobě ekonomických a sociálních dopadů. V Česku bychom z nevýhody, že za okolními zeměmi pokulháváme, mohli udělat výhodu. Můžeme se porozhlédnout jinde, vzít si ponaučení, kde se co podařilo, a převzít to fungující. Máme možnost to hned napoprvé nastavit dobře, protože už víme, co nebylo efektivní a co kde upravovali.

Mluvil jste o náročné prvotní finanční investici. Ta je pro mnoho lidí kamenem úrazu. V jakém časovém horizontu se pohybuje její návratnost?

Nelze říci, že je to třeba za osm let. Každé to opatření má různou návratnost, ať už se jedná o obnovitelné zdroje, nebo opatření, která snižují spotřebu energie, jako jsou kvalitnější okna, izolace a podobně. U každého z nich záleží především na tom, jakým technologiím konkuruje, s čím porovnáváte, zda je okno či tepelné čerpadlo levnější, nebo ne. Když máme kotel na pelety, jsme v situaci, že i když bychom na něj dostali stoprocentní dotaci, nestačí to, protože uhlí je levnější. A není to jen kvůli ceně paliva, ale i standardům, jak musí být pelety baleny, distribuovány a prodávány. Oproti tomu uhlí koupíte "na sklápěčce", dovezou vám ho a po cestě se z něj práší. Ale hlavně, jeho spalováním otravujete vzduch sobě, sousedům i dětem. Tak proč by to mělo být tak levné?

Znečišťujeme tedy ovzduší, protože je to nejlevnější?

Ano. A tohle všechno má vliv na návratnost. V zásadě lze říct, že pokud někdo investuje do bydlení a nemá peněz nazbyt, což je většina populace, primárně přemýšlí nad aktuální situací. Těžko zohledňuje, že z dlouhodobého hlediska přichází finanční a hlavně environmentální úspora. Proto je důležitá úloha státu. Ten se snaží hledat cesty, ale je třeba, aby přišel s nástrojem garantované půjčky, že nebudete muset z kapsy vytáhnout víc peněz oproti situaci, kdy bychom těchto technologií nevyužili. Pokud by stát přišel i s daňovým nástrojem, kde by srovnal handicap nových čistých technologií oproti levnému, ale špinavému konvenčnímu vytápění uhlím, vše by bylo daleko efektivnější.

Článek byl publikován v příloze Stavba.