Prezidentská kampaň je vzhůru nohama. V takové situaci se volby nekonaly nikdy

Prezidentské volby se ve Spojených státech už konaly uprostřed skutečných válečných konfliktů. Například za občanské války v roce 1864 nebo v době druhé světové války v roce 1944. Pro současnou situaci, v níž se USA na listopadový souboj prezidentských kandidátů připravují uprostřed prudkého šíření koronaviru, ovšem v americké historii neexistuje precedens. Pandemie, která měla k pondělku v USA bezmála 340 tisíc potvrzených nakažených a takřka 9700 obětí, převrátila volební rok vzhůru nohama.

Osamělý Biden

Demokratické straně zkomplikovala průběh primárek, v nichž její voliči vybírají svého kandidáta, který se střetne s Donaldem Trumpem. Ten se pak v boji s epidemií označil za "válečného prezidenta". A na tom, jak voliči zhodnotí jeho počínání v takové roli, bude v listopadu záviset jeho politický osud. Ostatní témata budou podružná.

Nejméně 15 států USA, kde se ještě bude v demokratických primárkách hlasovat, volby přesunulo na červen. Někde to způsobuje i zmatky, například teprve v pondělí se rozhodovalo, zda se v úterý bude volit ve Wisconsinu. Změna rozvrhu primárek je především velkou čárou přes rozpočet vedoucího demokratického kandidáta, bývalého amerického viceprezidenta Joea Bidena.

Jeho jediný zbylý soupeř, senátor z Vermontu Bernie Sanders, sice už takřka nemůže Bidena dohnat, ale zatím ze souboje nehodlá odstoupit. Biden se tak místo toho, aby se už soustředil jen na Trumpa, pořád ještě musí zabývat i tlakem ze strany Sanderse. Ten si chce podle politologů vynutit, aby Biden převzal některé body jeho politického programu.

Velké čtení

Ticho v New Yorku: město, které nikdy nespí, strnule čeká na vrchol pandemie koronaviru

7. 4. 2020 ▪ 8 min. čtení

Komplikací je pro Bidena i to, že demokratický nominační sjezd, který musí formálně potvrdit jeho nominaci na prezidenta, se kvůli pandemii přesunul ze začátku července na polovinu srpna. Pravidla přitom říkají, že teprve po zisku nominace může kandidát investovat do kampaně před prezidentskými volbami.

Bidenovi se tak o šest týdnů zkracuje drahocenný čas, kdy bude moci proti Trumpovi vést opravdu masivní tažení, ať už v médiích, nebo na velkých volebních shromážděních.

Velké mítinky, setkávání s voliči − prostě osobní, kontaktní kampaň − tradičně patří k americkým prezidentským volbám. Jenže i tohle pandemie vygumovala. Jak Trump, tak Biden se v komunikaci s lidmi musí spolehnout na televizi, internet a sociální sítě. Vůbec nelze předpovědět, kdy a zda vůbec budou moci rozjet klasickou "masírku" davů přímo v terénu.

Trump všem na očích

To je opět Bidenova nevýhoda. Prezident Trump je v epidemii koronaviru Američanůn stále na očích. Už dva týdny pořádá každý den tiskovou konferenci, jejíž nejdůležitější části přenášejí americké televize, jsou citovány v médiích. Trump prostě má, jak se říká v USA, "obrovský megafon". Zatímco Biden je z většiny odkázán na internetové přenosy improvizovaných "tiskových konferencí" z obýváku svého rodinného domu v Delawaru. Odpovídá v nich na dotazy voličů. Prostor, který mu věnují velká média, především televize, je nesrovnatelně menší, než kolik se ho dostává Trumpovi.

Bidenovi nezbývá nic jiného než vsadit vše na jednu kartu a snažit se Trumpa vykreslit jako "lídra", který pandemii koronaviru nezvládá. "Jde o selhání organizace, logistiky, zásobování a distribuce. Je evidentní, že systém, který uplatňuje prezident Trump, nefunguje," kritizoval demokratický politik hlavu státu zvolenou za republikány o víkendu za to, že nemocnicím v USA se zoufale nedostává ochranných prostředků, ventilátorů a někde i léků.

Trumpova kampaň na to odpovídá, že Biden pouze "neefektivně střílí z úkrytu v naději, že tím vzbudí zájem a získá politické body".

Vedle zdravotních aspektů krize se ovšem Biden začal ve svých prohlášeních soustřeďovat už i na její obrovské ekonomické dopady. Jen za poslední dva týdny přišlo 10 milionů Američanů o zaměstnání a podle některých předpovědí nezaměstnanost postupně vyskočí až na 15 procent.

"A vše bude záležet na tom, zda voliči budou z dopadů epidemie více vinit virus, nebo prezidenta Trumpa," vystihl Gerald Seib politický redaktor Wall Street Journal.