Bývalý švédský premiér a ministr zahraničí Carl Bildt si minulý týden na Twitteru povzdychl: "Tohle je první velká krize postamerického světa. Radu bezpečnosti OSN není vidět, G20 je v rukou saúdského korunního prince a Bílý dům už léta vytrubuje 'Amerika na prvním místě' a každý jede po svém. Jen virus je globalizovaný." I takto se dá shrnout nová geopolitická situace, do níž pandemie tlačí svět. I když ještě před tím, než se lidé naučili slovo covid-19, byla tendence zřejmá: ústup Spojených států, posilování Číny, nejistota Evropy.

Koronavirus nicméně proměnu americké role ukázal jednoznačně. Když v roce 2014 vypukla v západní Africe epidemie onemocnění ebola, postavily se Spojené státy vedené prezidentem Barackem Obamou do čela mezinárodního úsilí, jehož cílem bylo se s nemocí vypořádat. Bílý dům dal dohromady koalici vlád a nevládních organizací, které zaměřily svoji pozornost na západní Afriku. Američané tam poslali více než 170 svých civilních expertů včetně lékařů a o několik tisíc navýšili počet vojáků v oblasti, kteří mimo jiné provozovali vojenskou nemocnici a testovací laboratoře. V Libérii Američané postavili nemocnici, kterou na počátku také plně provozovali. Jako první finanční pomoc poslali do regionu 300 milionů dolarů. Americký příklad postupně následovaly další státy a epidemii se podařilo poměrně brzy zkrotit.

Když vypukla epidemie covid-19 v Číně a později se začala šířit k sousedům a do Evropy, americký prezident Donald Trump nejprve ve svých vyjádřeních nemoc bagatelizoval. Potom najednou pod tlakem a bez varování utnul letecké spojení s Evropou. Vlastní zemi ale na to, co se blížilo, nepřipravil. Američanům Trump říká do očí lži o tom, kolik roušek a ventilátorů je k dispozici, ve snaze neoslabit svoji osobní pozici ve volebním roce. Amerika se tak poměrně rychle stáhla do své tři roky budované trumpovské ulity izolacionismu − a tolik potřebný globální boj s pandemií nemá mezi demokratickými zeměmi žádného vůdce, inspirátora ani sjednotitele.

V tuto chvíli je nejspíš příliš brzy na hodnocení, jak moc vyjdou Spojené státy z pandemie oslabeny. Neměli bychom ale podceňovat americkou schopnost brát si rychle poučení z krizového vývoje a přetavit ho v následnou akci. Stačí se podívat třeba na japonský útok na Pearl Harbor v roce 1941, který vedl USA ke změně role v druhé světové válce. Ilustrativní je i přistáním na Měsíci vrcholící reakce Američanů na vypuštění Sputniku Sovětským svazem.

Amerika nyní poprvé od druhé světové války rezignovala na to, aby organizovala nějakou společnou globální odpověď na planetární krizi. Donald Trump po tři roky svého prezidentství pracoval na tom, aby omezil možnosti nejen amerického zapojení do mezinárodních institucí, ale také tyto instituce samé. I kdyby teď chtěl zavelet ke společnému postupu, nebude to působit věrohodně a státy budou mít problém jeho vedení brát vážně.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 70 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.

Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru