Motor české ekonomiky se zasekl. Vývoj v Evropě rozhodne o masovém propouštění v autoprůmyslu

Z výrobních linek českých automobilek vyjíždělo ještě před několika týdny téměř 5700 nových aut každý pracovní den. Výrobci vozů a dílů kvůli rekordní poptávce v posledních letech rozšiřovali své továrny, nabírali nové lidi a zvedali až dvouciferně mzdy zaměstnancům, aby jim neodešli ke konkurenci. Během jediného měsíce ale zlaté časy českého autoprůmyslu ukončila epidemie koronaviru.

Většina firem v březnu omezila či zcela zastavila výrobu a úspěšné období se pro mnohé rychle proměnilo v existenční krizi. "Přes patnáct procent firem už bylo nuceno propouštět a na dalších čtyřicet procent čeká toto rozhodování v dubnu," shrnuje výsledky ankety Sdružení automobilového průmyslu AutoSAP jeho prezident Bohdan Wojnar, zároveň člen představenstva Škody Auto zodpovědný za zaměstnance.

O práci v oboru podle odhadů AutoSAP přišly téměř čtyři tisíce lidí. Převážně šlo o externí zaměstnance, které si podniky najímají od pracovních agentur. "Kmenové pracovníky si chtějí udržet. Mají často velmi specifickou kvalifikaci a bez té by byl opětovný rozjezd obtížný," vysvětluje výkonný ředitel AutoSAP Zdeněk Petzl.

V automobilkách a firmách, které pro ně vyrábí díly, v Česku pracuje přímo 150 tisíc lidí a dalších 400 tisíc míst je na ně napojeno nepřímo. Autoprůmysl je vůbec tahounem české ekonomiky: podílí se devíti procenty na HDP a 26 procenty na průmyslové výrobě.

Kvůli pandemii koronaviru platí v Česku už přes měsíc stav nouze, je omezen pohyb lidí, řada firem musela z nařízení vlády zavřít, další svou činnost omezily nebo na ně dopadl pokles poptávky. Do pondělního večera bylo v tuzemsku přes šest tisíc infikovaných novým koronavirem, zemřelo více než 140 lidí.

AUTOPRŮMYSL V ČASECH KORONAKRIZE

V tom, zda se na konci dubna strhne v autoprůmyslu lavina hromadného propouštění, sehraje roli nejen další vývoj epidemie v Česku, ale i v celé Evropské unii. Přes 80 procent produkce českého autoprůmyslu se vyváží. Pokud budou přetrvávat problémy a omezení spojená s epidemií koronaviru ve státech jako Německo, Velká Británie, Španělsko či Francie, tuzemské výrobce aut a dílů to výrazně zasáhne a spolu s nimi celou ekonomiku.

"Odstavení automobilek na měsíc a déle znamená, že budou subdodavatelé v problémech. Musíme proto už dnes počítat s další formou kurzarbeitu," uvedl ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Kurzarbeit je státní podpora na mzdy pro zaměstnance, o kterou mohou firmy žádat v rámci programu Antivirus.

S každým dalším dnem pandemie se nervozita firem v autoprůmyslu stupňuje. Škoda Auto − která v zemi zaměstnává 34 tisíc lidí, jsou na ni napojeny stovky dalších firem a loni zde vyrobila 908 tisíc aut z celkového počtu 1,428 milionu − minulý týden prodloužila odstávku ve svých třech tuzemských závodech až do 27. dubna. Odůvodnila to nízkou poptávkou a také nedostatkem dílů potřebných k montování aut. Vinou pandemie má velká část jejích dodavatelů − především z jižní Evropy − zavřené závody a nevyrábí. Škoda zastavila výrobu 18. března a původně ji chtěla obnovit 6. dubna.

Obavy mají odboráři Škody Auto, kteří si v posledních úspěšných letech, doprovázených rekordně nízkou nezaměstnaností, vydobyli silné postavení a spolu s ním vyšší platy a řadu výhod. Jejich pozice se teď může změnit. "Situace je neskutečně zlá. Z pásu nám nesjíždějí auta, neprodáváme, ztrácíme likviditu a vzrůstají naše obavy," napsal v dopisu zaměstnancům odborový předák Škody Auto Jaroslav Povšík.

Kolínský závod Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) věří, že výrobu obnoví ještě tento týden. Automobilka Hyundai v Nošovicích na Frýdecko-Místecku v úterý po třítýdenní odstávce zapříčiněné pandemií nového typu koronaviru jako první velký podnik v Česku obnovila výrobu. Závody však pravděpodobně nepoběží naplno.

Pro české dodavatele dílů je vedle českých automobilek klíčový rozjezd výroby zahraničních výrobců aut, především v Německu, kam směřuje třetina exportu produkce českého autoprůmyslu. Zásadní je otevření osmadvaceti německých závodů koncernu Volkswagen, plánované na 19. dubna. Termín se však může posunout.

Pokud by se zahájení výroby oddálilo, byla by to těžká rána pro české výrobce dílů. Většina z nich je závislá pouze na výrobě pro autoprůmysl a orientují se výhradně na evropský trh. Jelikož je navíc jejich byznys často nízkomaržový, pro řadu z nich by bylo delší uzavření jejich závodů likvidační. "U každé firmy je individuální, jak dlouho zvládne současnou situaci přežít. Kdybychom to ale zprůměrovali, dostaneme se zhruba na tři měsíce," dodává Petzl.

Zda se po otevření továren automobilek rozjede výroba i prodeje naplno, je nejisté. "Obecně již začíná panovat velká skepse, zda se podaří autoprůmysl zase rychle oživit. Návrat k normálnějšímu fungování bude pozvolný jak z pohledu poptávky, tak i obnovení dodavatelského řetězce. Oživení autoprůmyslu v EU se může protáhnout až do roku 2021," říká Petr Knap, vedoucí oddělení pro automobilový sektor v poradenské firmě EY. Podle něj se může český autoprůmysl letos propadnout až o pětinu.

Automobilky jsou v odhadech, jak rychle se podaří autoprůmysl nastartovat, opatrné. Šéf Škody Auto Bernhard Maier prohlásil, že je třeba pracovat s několika scénáři. Podle toho nejpříznivějšího se bude situace vyvíjet podobně jako v Číně: po krátkodobém velkém propadu se výroba brzy nastartuje a automobilky se vrátí k původnímu stavu.

"Je však třeba stále myslet na to, že evropský autoprůmysl je silně provázaný, a aby se opět všechny složky dodavatelského a odběratelského řetězce co nejdříve rozjely, je potřeba koordinace na úrovni Evropské unie," říká Zdeněk Petzl z AutoSAP. K celoevropské debatě o znovuobnovení výroby vyzývají u šéfové jednotlivých automobilek.

Černý scénář počítá s tím, že lidé po opadnutí pandemie přestanou nová auta do velké míry kupovat. Na to by museli výrobci zareagovat snížením produkce, která by mohla vést k plošnému propouštění, či dokonce zániku některých firem.

Odborník na automobilový průmysl Ferdinand Dudenhöffer pro agenturu DPA uvedl, že právě kvůli oslabení poptávky hrozí jen v Německu zánik více než 100 tisíc pracovních míst. To by mělo zásadní dopad i na české firmy.

Podle Dudenhöffera je možné, že se prodej aut se letos v Německu sníží o 15 procent, v Itálii či Francii může být propad ještě větší. Automobilky VW a BMW již proto vyzvaly německou vládu, aby zavedla příspěvek na nákup nových aut, který by kompenzoval negativní dopady koronaviru a oživil prodeje.

Situace je pro automobilky o to těžší, že koronavirová krize přišla ve chvíli, kdy se celé odvětví adaptuje na nové emisní normy. Od letošního roku musí všichni výrobci na trhu EU snížit průměrné množství oxidu uhličitého na jeden prodaný vůz o pětinu. Jinak jim hrozí až miliardové pokuty.

Problém není pouze ve vysokých sankcích. O jejich odložení mohou s ohledem na současnou krizi automobilky s EU jednat. Mnohem závažnější dopady mohou mít miliardové investice, které v posledních letech automobilky rozjely, aby limity splnily. Tyto peníze jim nyní mohou chybět.

Jen Škoda Auto v roce 2018 oznámila, že během pěti let investuje 50 miliard korun do elektromobility. Jedná se o natolik masivní investice, že současně musela začít ve velkém šetřit. V opačném případě by se jí v roce 2021 výrazně propadl provozní zisk. Letos měla automobilka v plánu vnitřními škrty uspořit téměř 13 miliard korun. Současně v dubnu zvedla ceny většiny svých vozů o desítky tisíc korun.

Podobně je na tom většina automobilek v Evropě. Klíčové pro jejich další podnikání nyní je, aby se jim podařilo prodeje elektromobilů nastartovat. Ještě před propuknutím epidemie přitom nebylo jisté, jak vysoká poptávka po nich bude. Mimo jiné kvůli vysoké ceně oproti autům na benzin a naftu. Nyní tato nejistota ještě výrazně vzrostla.