Schillerová chce zestátňovat. Stát má připravit seznam firem, které by mohl převzetím zachránit

Premiér Andrej Babiš (ANO) a členové jeho kabinetu přišli v posledních dnech s nápadem, že by stát mohl zachraňovat některé důležité firmy postižené koronavirovou krizí výměnou za vlastnické podíly. Myšlenka na zestátňování podniků ale vyvolává u ekonomů oslovených HN údiv.

"Jde o velmi silný kalibr. Šlo by to proti tržní ekonomice jako takové," říká David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte. Podle něj by stát měl takové řešení zvažovat jen ve velmi výjimečných situacích.

Úvahy o vstupu státu do firem zopakovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i v úterním rozhovoru pro HN. Jako inspiraci uvedla program pomoci americké vlády z roku 2008, kterým USA v době finanční krize získaly podíly ve firmách, jako byla například automobilka General Motors. Tyto podíly později vláda prodala.

Ministryně pak upřesnila, že by šlo jen o "odůvodněné případy a pouze dočasně k záchraně významné strategické společnosti, jejíž pád by měl velký dopad na zaměstnanost a regionální ekonomiku či další firmy v dodavatelském řetězci". Kolaps takového zaměstnavatele by podle Schillerové ve výsledku stál daňové poplatníky více než pomoc státu před krachem.

Schillerová nechtěla říci, které firmy by to mohly být: "Očekávám, že ministerstvo průmyslu a obchodu připraví analýzu, která bude muset říct, které firmy jsou natolik strategické, že je má stát zachránit." Zmínila však, že by stát měl zkusit vyjednat převzetí třeba Českých aerolinií, jež označila za "strategického leteckého dopravce, který je logicky silně zasažen současnou situací". Převzetí ale může podle ní být složitější, ČSA ovládá společnost Smartwings Group. V ní mají majoritní podíl podnikatelé Jiří Šimáně a Roman Vik, necelou polovinu vlastní čínská státní společnost CITIC.

Také ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) potvrdil, že v úvahu zatím připadají pouze ČSA. "Obecně jsme řekli, že by něco takového připadalo v úvahu velmi výjimečně pouze u podniků kritické nebo strategické infrastruktury," napsal HN.

Ministryně financí zmínila, že k přebírání firem státem by mohl posloužit takzvaný Národní rozvojový fond, který od minulého roku stát připravuje ve spolupráci s největšími bankami. Záměrem fondu dosud bylo přivést soukromé peníze do investic na státní projekty − do výstavby nových škol, nemocnic nebo dálnic. Ministryně řekla, že před Velikonocemi mluvila s premiérem o tom, že když už takový projekt existuje, mohl by být přetvořen na "restrukturalizační fond". Havlíček napsal, že podle jeho názoru je Národní rozvojový fond k přebírání krachujících firem nevhodný.

Myšlenkám na zestátňování se podivuje i ekonom Miroslav Zámečník, analytik České bankovní asociace. Ten před 20 lety pomáhal vládě Miloše Zemana s přípravou státní revitalizační agentury, jejímž prostřednictvím měl stát odkupovat dluhy českých podniků u bank připravovaných na privatizaci. Nakonec ale vznikla státní Konsolidační agentura, která špatné úvěry přebírala a prodávala v balíčcích investorům.

Ekonom Zámečník řekl HN, že dnes vládě chybí jasná kritéria, o které podniky by mělo jít. Na přelomu tisíciletí stát podle něj jasná kritéria měl. Do programu chtěl například zařadit podniky z řad velkých zaměstnavatelů, na jejichž existenci bylo navázáno podnikání mnoha dodavatelů. "Zdůvodnění strategického podniku by mělo být robustní a důvod intervence musí být testovaný na to, jestli vstup státu dává byznysový smysl," vysvětluje ekonom. I David Marek se domnívá, že zmíněné ČSA strategickou firmou v žádném případě nejsou. "Na pražské letiště létají aerolinky z celého světa a když tam bude o jednu či dvě firmy méně, tak se nic nestane. Místa zacelí jiné letecké firmy." Pokud by už stát do některé z firem kapitálově vstoupil, tak by měla podle Marka také existovat předem stanovená strategie exitu. Národní rozvojový fond zakládá stát ve spolupráci se čtyřmi největšími tuzemskými bankami − s Českou spořitelnou, ČSOB, Komerční bankou a finančním domem UniCredit. Ty se loni na podzim podpisem memoranda zavázaly vložit do fondu sedm miliard korun. V budoucnu by mohly do fondu podle původních plánů vlády dát kapitál i další firmy.

"Fond začal vznikat za zcela jiné hospodářské situace a považuji za rozumné zabývat se úpravou jeho cílů," řekla Schillerová ve zmíněném rozhovoru. Zámečník si myslí, že jeho případná změna zaměření není šťastný nápad, zejména když už fond zažádal o licenci u ČNB.

Generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon uvedl, že stát a banky by se měly v tuto chvíli soustředit hlavně na zajištění finančních prostředků pro podnikatele a firmy formou státem garantovaných úvěrů. "Česká ekonomika nyní skutečně potřebuje stovky miliard korun na zajištění hotovosti a překonání několika dalších krizových měsíců. Pokud k takovéto finanční infuzi ze strany státu nedojde, už možná nebude co restrukturalizovat," uvádí Salomon. K fondu řekl, že by si přál aby rychle dostal licenci a aby se po koronavirové krizi mohl zapojit do restrukturalizace ekonomiky.  

Postoj ČSOB a Komerční banky se do uzávěrky nepodařilo získat.

S přispěním Ondřeje Leinerta