Austrálie, která se velikostí, počtem obyvatel nebo vojenskou silou nemůže měřit s jadernou velmocí s jednou miliardou a čtyřmi sty miliony obyvatel, obvykle velice pečlivě zvažuje postup vůči Číně už jen proto, že k ní má geograficky mnohem blíže než evropské země, včetně Česka. Přesto globální rozšíření koronaviru přimělo australskou ministryni zahraničí Marise Paynovou k jednoznačnému požadavku: je třeba ustavit nezávislou mezinárodní komisi, která vyšetří okolnosti vzniku pandemie a to, zda se s informacemi o covid-19 úmyslně nemanipulovalo.

Kam tento požadavek míří, je zřejmé z podmínky, že vyšetřování nemůže být svěřeno Světové zdravotnické organizaci. Důvod je zřejmý: Austrálie sdílí názor Washingtonu, že vedení WHO pojmenovalo šířící se nákazu jako pandemii moc pozdě a že důvodem byly přílišné ohledy na Peking. Proto ministryně Paynová trvá ještě na jednom bodu, transparentnosti vyšetřování.

Austrálie má ještě další dobrý důvod, proč požadovat nezávislé vyšetření původu a rozšíření pandemie a požadovat po WHO, aby skládala účty. V roce 2018 byla pětadvacetimilionová země osmým největším přispěvatelem WHO na světě, zatímco Čína v roce 2018 figurovala až na 21. místě.

Samotný údaj o původu pandemie koronaviru covid-19 může vláda v Pekingu stěží popřít. Přednost proto dostala snaha vytěsnit příběh o vzniku dosud neznámé choroby vyprávěním o jejím úspěšném potření a velkorysé pomoci jiným zemím, které v tomto výkladu vypadají jako neschopné. Ať se ale Čína bude snažit sebevíce, na konci nebude moci nikdy popřít, kde pandemie covid-19 vznikla, a proto se nevyvleče ze svého podílu odpovědnosti za řešení. Tím spíše pomoc, která by měla být samozřejmostí, nelze servírovat jako velkorysost. Natož v případě dodávek zdravotnického materiálu do zemí, jako je Česko, které si navíc Peking nechal krvavě zaplatit.