Ve Středočeském kraji zvítězili producenti čerstvé zeleniny a designérka oděvů z ovčí vlny

Letošní krajské kolo soutěže Volkswagen Firma roku a Moneta Živnostník roku ve středních Čechách se neslo ve znamení udržitelného podnikání. Porota ocenila podnikatele, kteří působí v zemědělské produkci a zpracování přírodních materiálů. Mezi firmami zvítězil producent čerstvé zeleniny Hanka Mochov, u živnostníků bodovala Linda Havrlíková, která navrhuje a vyrábí oděvy z ovčí vlny.

Soutěž vyhlašují Hospodářské noviny, nyní probíhá její jubilejní dvacátý ročník. V celorepublikovém finále se utká celkem 28 vítězů krajských kol (14 firem a 14 živnostníků či živnostnic). Vítězové budou vyhlášeni 11. prosince během slavnostního večera v pražském paláci Žofín. 

Rodinná zelinářská tradice

Hanka Mochov je mezi tuzemskými zemědělci známou značkou. Její zakladatel Petr Hanka začal obhospodařovat pole kolem středočeského Mochova již v roce 1993. Od té doby se firma rozrostla a aktuálně na území úrodného Polabí hospodaří na více než 830 hektarech zemědělské půdy. Kromě Mochova má farmu také v okolí Zálezlic severně od Prahy. Firma produkuje až 20 druhů bylinek a zeleniny – od mrkve, brambor, cibule, celeru či okurek přes petržel a medvědí česnek až po hrášek či dýně. Celková roční produkce dosahuje asi 20 tisíc tun zeleniny a brambor.

Během sezony ve firmě pracuje až 200 zaměstnanců (velká část z Ukrajiny) a roční obrat dosahuje mezi 200 a 270 miliony korun. Zisk se může pohybovat i v nižších desítkách milionů korun, výrazně však kolísá podle toho, jak vydařená je úroda. 

 „Naše podnikání zahrnuje celý proces: od pole až po talíř. Řídíme vše od zemědělské výroby přes třídění, chlazení a balení až po vlastní logistiku a obchod. Pracujeme s důrazem na kvalitu, čerstvost a udržitelnost,“ říká agronom společnosti Matěj Božik, jenž má doktorát z oboru speciální rostlinné produkce na České zemědělské univerzitě. Jak sám říká, v rodinné firmě začal pracovat zhruba rok poté, co se do ní přiženil. Jeho ženou je Kateřina Božiková, dcera zakladatele Petra Hanky. „Ve firmě nyní probíhá generační výměna, kdy pan Hanka většinu povinností pomalu přenechává na nás. Já se tedy věnuji chodu společnosti, manželka zase chodu domácnosti,“ uvádí Božik.

Firma spolupracuje s většinou velkých maloobchodních řetězců. Především jde o Kaufland, jenž odebírá většinu zboží, dále to jsou Penny, Billa, Lidl nebo Rohlik.cz. Božik také redakci popsal, co nejvíce rozhoduje o ceně vyprodukovaných potravin. „Určují si ji primárně právě maloobchodní prodejci. Nicméně obecně platí základní tržní pravidla, že cenu stanovuje poptávka a nabídka. Když je úroda poničena nějakým přírodním živlem – mrazy, povodně či velký vítr – je jí méně, a cena tak roste. To byl třeba případ loňska. Letos jsme zatím bez takovýchto větších dopadů.“

Na úrovni EU pak podle něj rozhoduje o ceně například to, jak má každá země nastavená daňová zatížení pro zemědělce. Tam, kde jsou nízká, je cena nižší a to je – zjednodušeně řečeno – jedním z hlavních důvodů, proč je v některých případech dovážená zelenina levnější než ta vypěstovaná v Česku. Konkurenční výhodu zeleniny vyprodukované na farmách Hanka Mochov vidí Božik hlavně v její čerstvosti, kdy se na pulty prodejen dostává nedlouho poté, co ji pracovníci sklidí. 

Ovčí vlna pro ženy i pastevce

Čtyřiatřicetiletá Linda Havrlíková zvítězila u poroty ve Středočeském kraji mezi živnostníky. Od roku 2019 se věnuje zpracování české ovčí vlny, která je podle ní od 90. let prakticky jen odpadem bez dalšího využití. „Přitom jde o obnovitelný zdroj, který lze využít v interiérovém designu, architektuře, stavebnictví a samozřejmě v textilním průmyslu,“ říká Havrlíková. Ze stoprocentních vlněných materiálů vyrábí módní i pracovní oděvy, které sama navrhuje. Nejčastěji jde o dámské kabátky, dále jsou to vesty, kabelky, vložky do bot či různé interiérové doplňky.

Vlnu živnostnice odebírá od lokálních chovatelů ovcí, částečně ji ale produkuje i sama. Na své usedlosti v Hořovicích (zhruba na půl cesty mezi Prahou a Plzní), kde žije s otcem, chová asi 15 ovcí. „Ráda bych jich měla kolem 40, protože pak jste schopni vyprodukovat okolo 120 kilo vlny ročně, díky čemuž jste více soběstační a nemusíte se tolik spoléhat na ostatní chovatele,“ uvádí Havrlíková, která má doktorát z oděvní tvorby z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.

Nejlepší firma na Vysočině se věnuje kritické infrastruktuře. Vítězný živnostník je mlynář

23. 10. 2025 ▪ 7 min. čtení

Vlněné látky, z nichž šije, například extrémně kvalitní vlněné sukno, má v českých zemích tradici již od 13. století. Na jeho výrobu se Havrlíková snaží navázat, nechává si ho zpracovávat výhradně u českých textilních firem, a to bez použití chemického ošetření. Oděvy a další výrobky jsou tak po uplynutí jejich životnosti plně kompostovatelné. Havrlíková je šije sama ručně a na stroji ve vlastní dílně, která je poháněna elektřinou ze soukromého zdroje malé vodní elektrárny. To zapadá do celého jejího podnikatelského konceptu, v němž klade důraz na maximální udržitelnost. Na své usedlosti se snaží být i potravinově soběstačná, chová zde krávu, díky níž si sama dělá různé mléčné produkty.

Kromě hotových oděvů na svém webu prodává i zmiňované vlněné materiály (sukna, rouna, filce a podobně), což je pro ni hlavní zdroj příjmů. Jak uvádí, hlavní cílovou skupinu představují pastevci ovcí v Česku, kteří potřebují teplý oděv.

V  kategorii srdcař roku ve Středočeském kraji uspěla cukrářka Adéla Mervartová z Berouna, která se věnuje výrobě francouzských makronek.