Nejlepší firma na Vysočině se věnuje kritické infrastruktuře. Vítězný živnostník je mlynář

Ve svérázném regionu uprostřed České republiky má tradičně významné postavení zemědělství. Například celková sklizeň brambor v kraji představuje více než třetinu produkce v celé České republice. V produkci masa se Vysočina řadí ze všech krajů na druhé místo. Z průmyslové výroby mají v kraji význam zvláště odvětví strojírenské, kovodělné a energetika. Kraj Vysočina se ale umí prosadit i v nejmodernějších přístupech a prostředcích. I to se ukázalo na krajském vyhlašování 20. ročníku podnikatelských soutěží MONETA Živnostník roku a Volkswagen Firma roku. Odbornou porotu nejvíce zaujal mlynář Jiří Kryštofek. „V rodině je už pátou generací, která se zabývá mlynářským řemeslem. Dbá na poctivost a kvalitu. Jeho zákazníkem jsou také rodiny, které pečou své zdravé pečivo,“ okomentovala za porotu Ludmila Žáková z MONETA Bank.

Z firem uspěla společnost RACOM, která vyvíjí a vyrábí bezdrátová zařízení pro sítě kritické infrastruktury. „High­‑tech technologie a zároveň přístup k udržitelnosti předurčují firmu k jednoznačnému úspěchu. Ten se odráží nejen v péči o zaměstnance, ale i v úspěchu vývozu do více než 130 zemí světa,“ dodal za porotu Dušan Klimek ze společnosti Volkswagen. Vyhlášen byl rovněž vítěz doprovodné kategorie MONETA Živnostník roku Srdcař. Na Vysočině získal toto ocenění Ivan Kopecký opravující mechanické hodiny.

Na Olomoucku vyhrává výroba lékařských přístrojů a zpracovatel levandule

23. 10. 2025 ▪ 6 min. čtení

Není tam nic uspěchaného

Jiří Kryštofek
MONETA Živnostník roku 2025 Kraje Vysočina

Melu mouku. Takhle jednoduché to je. Otec by řekl možná ještě něco jiného. Ten by řekl, že na tom nic není. Ale je to proces, který má nějaké fáze,“ říká Jiří Kryštofek. Obilí přivezou do násypky, přes šnekový dopravník a kapsový elevátor do mlýna, kde projde přes čističku a loupačku a první šroty na takzvanou vymílací stolici, kde zrno drtí dva válce. To padá dolů a výtahem na takzvaný vysévač, kde přes síta mouka propadá a jde do zásobníku a melivo, které nepropadne sítem, jde zpět na vymílací stolice. „Proces se opakuje, dokud neřekneme dost, protože už tam není dost té mouky a už je tam jen obal a je to nežádoucí. U nás se zpracovává žito, pšenice a špalda. Nejvíce se obecně zpracovává přenice. K nám si ale lidé jezdí hodně pro chlebovky, jak žitnou, pšeničnou i špaldu,“ přibližuje vítězný živnostník.

Zpracuje zhruba 150 tun obilí ročně. V jeho mlýně je všechno ve dřevě, všechno původní ze 40. let, některé stroje i starší. Takový pohádkový mlýn. „Nevýhody to má, že stroje už jsou starší, takže chtějí i nějaký klid, nechtějí pracovat v kuse. Věci jsou opotřebené. Výhody si myslím, že to má na finální produkt. Dřevo samo o sobě pracuje s vlhkostí zrna. Máme kapsičkové výtahy, nepojmou mnoho, takže není tam nic uspěchaného, není to zrychlené. A to je znát,“ popisuje Kryštofek. Dokazuje to i fakt, že se lidé vracejí. Kromě mletí obilí momentálně nabízí těstoviny, které vyrábí rodinná firma z mouky, kterou jim zaváží. Uvažuje o otevření malé pekárničky nebo bistra, aby člověk, který přijede, si mohl dát rovnou i něco vyrobeného. „Rodina Kryštofkova mele mouku v Oudoleni od roku 1913, s nějakými nucenými pauzami. V roce 1991 vrátili mlýn dědovi. Je to první vrácený a otevřený mlýn v celém Československu. Od té doby tam dělal děda s tátou, pak já s tátou a teď tam jsem já sám a tradice pokračuje a doufám, že ještě nějakou dobu pokračovat bude,“ dodává Jiří Kryštofek.

Děláme ze světa trochu bezpečnější místo

Vít Koutenský
výkonný ředitel a jednatel společnosti RACOM, Volkswagen Firma roku 2025 Kraje Vysočina

RACOM znamená radiové komunikace. Firma vyvíjí a vyrábí zařízení pro bezdrátový přenos dat. Výrobky se používají v sítích, kterým se říká kritická infrastruktura. Jednoduše jsou to sítě jako distribuce vody, elektřiny, plynu nebo nějaké speciální aplikace pro záchranný systém. „Základem firmy je vývojový tým. Ve společnosti je nás asi 150, máme více než 40 lidí ve vývoji, lidí, kteří rozumí hardwaru i softwaru. A podstata výrobku je, že celý vzniká v RACOMu od návrhu přes vývojové prototypy po finální prodávaný produkt. Ve firmě jsou potřeba vývojáři, lidé ve výrobě, lidé, kteří rozumí IT, komunikacím a nesmím zapomenout na lidi z infrastruktury, kteří tvoří podvozek, na kterém firma funguje,“ říká Vít Koutenský.

RACOM je společnost, jejíž počátky se datují ještě před dobu Sametové revoluce, kdy začala jako výrobní družstvo jednoho zemědělského družstva. Dnes jsou její zařízení používány ve více než 130 zemích světa. „Je to efekt sněhové koule v tom smyslu, že se nám daří přinášet výrobky, které mají něco unikátního. Sítě, ve kterých se pohybujeme, jsou extrémně náročné na spolehlivost zařízení a také naší snahou o aktivní marketing jsme se takto posunuli. Já jsem ve společnosti 20 let a před tou dobou bylo těch zemí třeba 50,“ uvádí výkonný ředitel a jednatel vítězné firmy. Roční obrat firmy je zhruba 300 milionů korun. „Misí RACOMu je dělat ze světa trochu bezpečnější místo. A bohužel je to poslední roky čím dál tím důležitější. Telekomunikace jsou oblastí, která se vyvíjí velmi bouřlivě. Je velký posun k zajištění kybernetické bezpečnosti našich zařízení. Čím dále tím více se ukazuje, že sítě základní infrastruktury jsou něco, co nechcete mít zranitelné. Nechcete, aby vám ve velkém městě na delší dobu vypadla elektřina nebo voda. To jsou témata, která se nás týkají,“ uzavírá Koutenský.