Podnikatelé v Česku čekají na pomoc s koronavirem od státu celé týdny, ve Švýcarsku jen pouhé hodiny

Rychlá a co nejjednodušší musí být pomoc živnostníkům či malým a středním firmám zasaženým koronavirovou krizí, zdůrazňují opakovaně ministři vlády Andreje Babiše (ANO). Porovnání s ostatními evropskými zeměmi ale ukazuje opak. Zatímco v zahraničí získávají podnikatelé pomoc od státu snadno a rychle, v Česku k nim peníze putují mnohdy zdlouhavě a až po překonání četných byrokratických překážek.

Třeba ve Švýcarsku si podnikatel vyřídí žádost o bezúročný úvěr během několika minut po internetu, za dvě hodiny má peníze na účtu. V Německu zase firma získá automaticky stoprocentní náhradu za mzdy svých zaměstnanců, pokud pro ně nemá práci. Prokazovat nemusí nic.

Naopak podnikatelé v Česku musí ve svých žádostech dokládat, že byli vládními restrikcemi proti šíření koronaviru skutečně nějakým způsobem poškozeni. A někdy musí dodat i zbytečná potvrzení. Ukazuje se to například na pravidlech ošetřovného pro pracující rodiče, kteří museli v době uzavření škol zůstat s dětmi doma: aby peníze dostali, musí doložit, že škola je zavřená. Byla to přitom vláda, kdo všechny školy uzavřel.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské je byrokracie jedním z důvodů, proč je v Česku pomoc nejvíce ohrožené skupině podnikatelů tak zdlouhavá a komplikovaná. "Vláda velmi dobře ví, jaké provozovny zavřela. Ví, že svým vlastním rozhodnutím uzavřela dané obchody, dané služby, tak proč žádá po podnikatelích a firmách důkazy o tom, že byli postiženi?" prohlásila Horská.

Slíbenou finanční pomoc dosud nedostala řada podnikatelů, přestože o ni žádali již před mnoha týdny. Například ředitel knihkupecké sítě Jan Kanzelsberger mladší podal už pět žádostí o bezúročnou půjčku. Přestože první tři odeslal už v polovině března, stále neví, jestli uspěl. "Banka nás pouze požádala o doplnění nějakých údajů, od té doby jsme stále bez jakýchkoliv informací," řekl Kanzelsberger.

Problém je v tom, že žádosti o půjčku zahltily Českomoravskou záruční a rozvojovou banku, která úvěrové programy s názvem Covid vyřizuje. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) přiznává, že vyřizování žádostí je zdlouhavé, slibuje však, že u chystaného programu Covid III se vše zrychlí. "Tam už žádosti budou vyřizovat jen komerční banky, přes rozvojovou banku nic nepůjde," řekl Havlíček.

Komerční banky, které už nyní část půjček schvalují, navíc často žádosti zamítají. Přestože za úvěry ručí rozvojová banka, banky odmítají poskytnout úvěry, které vyhodnotí jako rizikové. "I když jsou tu záruky, stále jsme banka, která musí řídit svá rizika," potvrdil mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Podnikatelé ve Švýcarsku se ničím takovým zabývat nemusí. "Hlavní otázka ve formuláři byla na výši obratu pobočky za minulý rok. Bez dalšího prověřování stačilo uvést, že náš obrat byl takový a takový. Z této sumy bylo možné si půjčit až 10 procent. Do dvou hodin od podání žádosti jsme měli peníze na účtu, aniž bychom museli ještě něco dodatečně dokládat," uvedl pro HN Martin Pejša, šéf firmy Creative Dock, která má své pobočky v Česku, Švýcarsku a Německu.

Každý živnostník nebo malá firma má v Německu nárok na pomoc ve výši devíti až 15 tisíc eur na tři měsíce od dubna do června, a to podle počtu lidí, které zaměstnává. Příspěvek se v přepočtu pohybuje zhruba mezi 240 a 400 tisíci korun. "Vše jsme vyřídili během jednoho dne. Šlo o jednoduchý proces po internetu," popsal Pejša. Celkově Německo na tuto pomoc vyhradilo 50 miliard eur, tedy přes 1,3 bilionu korun.

V Česku mohou o příspěvek žádat zatím pouze živnostníci, dostanou 500 korun na den. Vláda sice v pátek měla na programu schválení této pomoci i pro majitele malých firem, nakonec ale návrh z programu stáhla. "Ze strany podnikatelských komor a svazů zaznělo, že by chtěly podporu zavést změnou zákona, jako je to u příspěvku pro živnostníky, proto jsme tento bod odsunuli," uvedla ministryně financí Alena Schil­lerová (za ANO) s tím, že podporou pro malé firmy by se vláda měla zabývat dnes.

Podnikatelé také poukazují na to, že částka 15 tisíc měsíčně nepokryje ani jejich náklady na zavřené provozovny. Navíc musí čestným prohlášením stvrdit, že byli nějakým způsobem postiženi opatřeními proti šíření viru.

To v Británii stát živnostníkům hradí 80 procent jejich příjmu až do výše 2500 liber měsíčně, což je přes 77 tisíc korun. Podmínkou je, že jejich roční tržby nepřesáhly 50 tisíc liber, tedy asi 1,5 milionu korun. Navíc živnostníci budou moci uhradit daně za loňský rok až v lednu příštího roku. Žádný Brit nemusí další tři měsíce splácet hypotéku. Vláda také zvýšila objem peněz určených na podporu těm, kteří by nezvládli platit nájmy.

S přispěním Jana Úšely a Ondřeje Housky