Polská hádanka: kdy a jak se uskuteční volba prezidenta

Michal Kobosko připravuje sebe a kolegy na něco, o čem neví, kdy a v jaké podobě se to odehraje. Je šéfem volebního štábu polského prezidentského kandidáta Szymona Holownii, vede a organizuje mu kampaň − ale neví, kdy a jakým způsobem se uskuteční samo hlasování. Vládní konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) dostala zemi do situace, kdy je podle Koboska ohrožena sama podstata demokracie, tedy možnost uspořádat svobodné a spravedlivé volby.

Standardní termín by byl 10. května s případným druhým kolem 23. května, v němž by se utkali dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. Ale kvůli koronavirové pandemii a karanténě není možné vést kampaň, lidé se bojí jít hlasovat i zasednout ve volebních komisích. A vládní strana odmítá volby odložit nebo vyhlásit výjimečný stav, který by znamenal jejich automatický odklad. "Jen v květnu přicházejí v úvahu tři data voleb. Desátého. Potom sedmnáctého, nebo také třiadvacátého," vypočítává Kobosko v rozhovoru s HN přes aplikaci Skype. Anebo je také možné, že se volby budou konat na podzim letošního roku. Nebo také až za rok.

"Je to v Evropě ojedinělá situace: vedeme plnou kampaň, ale nevíme, kdy budou volby," říká Kobosko. Kvůli omezením v pandemii se nemohou pořádat veřejná shromáždění ani debaty kandidáta s občany. Lidé se proto soustřeďují na internet a elektronickou formu komunikace.

Holowniovi jako bývalé televizní hvězdě se to vyplácí. V průzkumech dotáhl na favority z táborů tradičních stran.

Nikdo z nich se ale nemůže měřit s úřadujícím prezidentem Andrzejem Dudou, který by za současné situace měl šanci vyhrát volby už v prvním kole, kdy je potřeba nadpoloviční většina hlasů od těch, kteří přijdou k volbám. Ochotu udělat to nyní vyjadřuje zhruba třetina voličů, přičemž obvykle jich volí kolem šedesáti procent.

V dlouhodobé perspektivě, s tím, jak se Polsko bude jako další země propadat do ekonomické recese, budou Dudovy šance klesat, proto vládní strana a hlavně její šéf Jaroslaw Kaczyński trvají na tom, aby se volby uskutečnily v původním termínu, nebo co nejdřív po něm. Ochotu volit, ať už písemně, či klasicky, nejvíc vyjadřují v průzkumech právě stoupenci vládní strany, zatímco opoziční voliči nejčastěji zmiňují zdravotní riziko jako hlavní důvod, proč by volit nešli.