Konec restrikcí i vládních líbánek v Římě

Když počty obětí pandemie koronaviru v Itálii stoupaly exponenciální řadou, zdála se pozice vlády v čele s premiérem Giuseppem Contem neotřesitelná. Postup kabinetu schvalovalo přes 90 procent voličů a předseda vlády se těšil více než 70procentní podpoře. Nyní, když se země s třetí největší ekonomikou eurozóny chystá na druhou fázi uvolňování opatření, která omezila pohyb lidí a zmrazila hospodářský život, vládou otřásají spory a dosavadní líbánky s veřejností se zdají být u konce.

Roztržku uvnitř vlády vyvolala ministryně zemědělství z liberální strany Italia Viva Teresa Bellanovová návrhem legalizovat pobyt více než půl milionu imigrantů. Ti by tak mohli opustit mnohdy přeplněné tábory, kde je riziko znovuoživení pandemie, a zároveň pomoci italskému agrárnímu sektoru, kam ze střední a východní Evropy letos nemůže dorazit na 200 tisíc pracovních sil. Bellanovová argumentovala, že kdo se staví proti legalizaci pobytu imigrantů, napomáhá otrocké práci načerno a organizovanému zločinu.

Koaliční partneři z Hnutí pěti hvězd se zprvu vzepřeli, aby potom přišli s kompromisem dočasné, jednoměsíční legalizace pobytu omezeného počtu lidí. Co by uvnitř koalice bylo snesitelné, by však italským zemědělcům příliš nepomohlo. A když naopak "hvězdáři" přišli s nápadem propustit z přeplněných cel na šest tisíc vězňů, ukázalo se, že mezi nimi má být i přes čtyři stovky odsouzených mafiánů.

Nedomyšlená rozhodnutí a sílící dojem veřejnosti, že některé sektory jsou drženy příliš zkrátka, připomněly nesourodost koalice, kde se spojili levicoví populisté s liberály a středovými socialisty jen proto, aby k moci nepustili pravicového eurofoba Mattea Salviniho v čele strany Liga. Premiér Conte zatím může spoléhat na to, že za něj není náhrada. Ale pád vlády země, jejíž zadlužení už před propuknutím pandemie dosahovalo 140 procent HDP a jejíž ekonomika letos klesne možná až o 10 procent, by se přímo týkal celé eurozóny.