Evropská sedmadvacítka by si určitě nerada přehrála reprízu pět let starého kusu. Tehdy se členové EU neshodli na žádném všeobecně přijatelném kompromisu ohledně přerozdělování žadatelů o azyl.

Skupina zemí odmítajících povinné přerozdělovací kvóty byla nakonec ostatními přehlasována − sice podle pravidel, přesto se rozlily kaluže žluči. Přehlasovaní, včetně Česka, si stěžovali, že jsou nuceni něco dělat proti své vůli. Proti nim argumentovaly hlavně jižní státy, které o imigranty pečovaly, vyřizovaly jejich žádosti a měly se postarat, aby se vraceli zpět ti, kteří neuspěli. Tyto země tvrdily, že je ostatní nechávají ve štychu. Na obou stranách rostli populisté kázající na jedné straně o diktátu Bruselu a na druhé o jeho neschopnosti.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se