V nevelkém jezírku přeťatém dřevěnou lávkou pro pěší se brodí několik malých dětí s vykasanými nohavicemi. "Není to studené?" zavolá na ně ze břehu mladá žena. Asi šestiletý chlapec v tričku s číslem 23 přes celá záda jen zakroutí hlavou a dál se věnuje nabírání pobřežního písku lopatkou. Je teplý, slunečný den a děti staví u rybníčka hráze, chytají pulce a pozorují ryby. Ty jsou vidět zejména na druhé straně mostku. Mezi listy růžových a bílých leknínů se líně protahují žlutozlaté hřbety okrasných kaprů, vodními rostlinami proplouvají i candáti. I dospělých odpočívajících na lavičkách kolem tu bývá dost. Vodní nádrž v Parku pod Plachtami je ze tří stran obklopená paneláky hustě osídleného okrajového brněnského sídliště Nový Lískovec.

Ještě před deseti lety žádné jezírko v údolí nebylo, jen o pár let dříve vznikl na neupraveném prostranství park. Dnes se v kdysi škaredé čtvrti, která se začala budovat v polovině osmdesátých let, střídají návštěvy z různých koutů země. Jezírko je jedním z důvodů. Nádrž plněná dešťovou vodou, svedenou ze střech tří blízkých panelových domů, je nejviditelnějším příkladem toho, jak se sídliště tvořící městský obvod snaží s vodou prozíravě hospodařit.

"Původně nám ani tolik nešlo o zachycování vody, chtěli jsme budovaný park něčím oživit. Už ani nevím, koho tehdy napadlo, že když nemáme vodu z řeky ani z potoka, nachytáme si ji ze střech domů," říká starostka Jana Drápalová (Zelení). Na sídlišti žije od roku 1993 a v čele obvodu stojí už páté volební období.

Způsob, jak vodu z plochých střech až do jezírka dovést, se našel snadno. Sídliště má oddělenou splaškovou a dešťovou kanalizaci. Z té druhé stačilo udělat odbočku, která za deště naplní vyhloubené koryto a vznikne potůček s vyústěním do nádrže. Velmi brzy pak v Novém Lískovci zjistili, že se jim nepovedlo pouze zkrášlit park, ale pomohli zadržet množství vody, která jinak bez využití odtékala kanalizací nebo se za silných dešťů valila po chodnících. Se suchými roky přišly další nápady, jak ve čtvrti postavené na svahu udržet vodu i půdu.

"Uvědomili jsme si, že každá kapka, kterou se nám podaří na suchém, kamenném vrchu zadržet, je cenná," vzpomíná starostka.

Stezky brání erozi půdy

Často stačilo málo. Asi na dvaceti místech sídliště si například lidé, tak jako leckde jinde, vyšlapali ve svazích stezky mimo asfaltové chodníky. Dnes už jsou z nich oficiální cesty a připomínají horské chodníčky z nedaleké Pálavy. Slouží i jako protierozní opatření. "Zasadili jsme do nich stupínky, schůdky z odolného a tvrdého akátového dřeva. Lidé mají, co chtěli, a voda už půdu dále nevymílá," ukazuje starostka.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné za 30 Kč
  • První 2 měsíce za 30 Kč měsíčně, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se