Škola bude letos jiná. Na které změny je třeba se připravit?

Už jen pár dní a rodiče zase začnou chystat svačiny a školní aktovky. Stačil necelý půlrok a leckdo tomu odvykl. Především pak děti. Jaká pravidla budou nově ve třídách platit kromě toho, že vedle mýdla na umyvadle přibude dezinfekce a ve třídách se bude častěji větrat?

Již nyní je jasné, že od 1. září nastupují do škol všichni žáci. Včetně prvňáčků. Nicméně, jak uvedl ministr školství Robert Plaga, pravidla školní docházky se mohou v průběhu roku měnit. A to město od města. Ministerstvo školství se totiž podle něj bude řídit takzvaným čtyřbodovým semaforem, což je nástroj, jímž ministerstvo zdravotnictví určuje oblasti nejvíce zasažené koronavirem. Kde bude svítit červená, může být školní docházka dočasně zakázána. Půjde však zjevně o jednotlivé obce, nanejvýš okresy. Vláda nepočítá s tím, že by školní docházka skončila plošně, jako se to stalo letos v březnu. Přesto bude tento školní rok poměrně specifický. Například se zřejmě škola od školy bude lišit to, jak se učitelé poperou s faktem, že od 1. září opět platí nařízení nosit roušku uvnitř budov. Což se sice netýká školních tříd, ale chodeb, družin i jídelen ano. V případě, že by se ve škole vyskytla nákaza, měla by podle ministra o jejím případném uzavření rozhodovat krajská hygienická stanice podle konkrétní situace. Hygienická opatření či upravený režim jídelen však podle něj budou směřovat k tomu, aby nebylo nutné zavírat celé školy, ale spíš jen jednotlivé třídy.

Pro učitele ani pro rodiče to rozhodně lehké nebude. "Nastupuji nově na novou školu jako družinářka a vážně nevím, jak mám mezi dětmi udržet nařízené rozestupy. To nejde. Děti na prvním stupni jsou z principu kontaktní, nehledě na to, že všechny hry taky. Udržet je na místě ob jednu lavici, aby si malovaly, to jde tak hodinu. A navíc družina není od toho, aby děti seděly v lavicích. Je třeba, aby si hrály, po mnoha hodinách sezení při vyučování se vybily sportem," říká družinářka Renata Dvořáčková.

Mnoho škol mimo jiné i z těchto důvodů tedy odpolední družinu zrušilo. "Naše škola družinu naštěstí nezrušila, ale v posledních týdnech nedělám nic jiného, než stříhám papíry, abych pro děti připravila hry ve stylu lotto nebo bingo. Zkrátka abych je udržela jednotlivě v lavici a aby nebyly blízko u sebe," dodává Renata Dvořáčková.

Řada kroužků skončí, ke slovu přijde doučování

"Netvrdím, že je školní docházka bez rizik, protože to nevím, vlastně nikdo to neví. Ale najisto jako rodič prvňáčka vím, že už při nástupu do druhé třídy nebude umět půlka spolužáků číst, psát, nebo dokonce obojí. Ještě rok a nezbude nic jiného než rozdělit děti do tříd podle vůle učit se on-line místo podle věku," míní právník, specialista na zdravotnické právo, Ondřej Dostál. Naráží tím na další fakt, že totiž rodiče řady dětí půlrok domácího vyučování nezvládli. O tom svědčí i to, že doučovatelé napříč předměty mají nyní žně. "Obvykle učím češtinu žáky cizinců, teď ale mám tolik zájemců o doučování, že nevím, jak to stíhat," říká Lenka Neradová, bývalá učitelka češtiny, nyní důchodkyně. "Potíž je i v tom, že rodiče obvykle nemají u svých dětí potřebný respekt. A taky jim už chybí vědomosti a samozřejmě i pedagogické dovednosti," dodává. Dobrou radou pro rodiče proto je, aby svým školákům co nejdřív pořídili doučovatele. "Není cílem, aby rodiče kvůli výuce přišli o nervy. Málokdo umí být dobrým pedagogem, od toho jsou tu vysoké školy, aby to naučily. Rodič si nemusí vyčítat, že tuto roli nezvládl, byť u dítěte na prvním stupni. Jenže dohonit učivo je vážně potřeba. V tom vidím dobrou příležitost pro brigádu mladých vysokoškoláků nebo naopak učitelů v penzi," míní psycholožka Jana Burianová.

Rodiče musí navíc letos počítat i s tím, že skončí řada kroužků, základní umělecké školy nevyjímaje. Je totiž velmi těžké dodržet bezkontaktnost například v hokeji, fotbale či plavání. A to znamená zajistit dětem odpolední program. Budou tedy místo na kroužky chodit na doučování?

Bezpečná školní docházka neexistuje

V druhé polovině srpna vláda schválila novelu školského zákona, která zavádí možnost distančního studia. K němu se ale není možné uchýlit v situaci, kdy se rodiče budou "pouze bát promoření" svého dítěte, což je vzhledem k tomu, že o nemoci covid-19 zatím víme velmi málo, pochopitelné.

Stát podle ministra školství Roberta Plagy preferuje prezenční vzdělávání. Tedy normální školní docházku. Takže omluvenkou ze školy nebude ani to, že podle brněnského neurovědce z Masarykovy univerzity Omara Šerého doposud netušíme, jaké vlivy může mít onemocnění na náš mozek a další orgány v těle v pozdějších letech. Tedy nejen při aktuální nákaze.

Zákon, který poslanci schválili, říká, že škola musí nabídnout distanční formu studia (a týká se to i mateřských škol v posledním předškolním povinném roce), ale až v okamžiku, kdy chybí nadpoloviční většina žáků z jednoho kolektivu. Což ovšem může nastat nejen při hrozbě koronaviru, ale i při obyčejných podzimních virózách. Školy musí také disponovat bezkontaktním teploměrem, a kdykoliv bude mít žák či student teplotu vyšší než 37 °C, mají právo jej nevpustit do budovy a izolovat až do doby, dokud si ho nevyzvedne jeho zákonný zástupce.

Nicméně mnoho konkrétních otázek distanční výuka stále neřeší, byť na stránkách ministerstva školství visí obsáhlý manuál. Hodně tedy záleží na možnostech každé jednotlivé školy. Může se například stát i to, že škola, která nemá on-line připojení a možnost výuky na dálku, prostě na dveře či nástěnku vylepí nutné úkoly, které musí "dálkoví" žáci splnit. Zákonu tak bude učiněno zadost.

Notebooky do škol i žákům

Potíž spočívá i v tom, že řada učitelů nemá potřebné vybavení na dálkovou výuku ani "noty", jak dálkově vyučovat a klasifikovat. To, co vláda nyní schválila a posléze ministerstvo vydalo coby model pro výuku, obsahuje tolik nejasností, že v podstatě spíš dává školám naprosto volnou ruku, jak bude vyučování a jeho organizace od září vypadat. Jediné, co platí, je fakt, že poslední slovo má hygiena. A pokud ta uvrhne školu do karantény, musí se všichni podřídit. "Návrh zákona počítá i s určitou rezervou, která by byla využitelná na zapůjčení techniky žákům, a to nejen ze sociálně slabých rodin. Podle našich kalkulací by mohlo být zakoupeno zhruba 13 až 14 tisíc počítačů," uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová.

Je zřejmé, že nadcházející školní rok bude i bez nákazy koronavirem zcela jiný. Snad neexistuje škola, která by plánovala lyžařskou výuku, výlety a pobytové zájezdy či běžné besídky a koncerty. Vše se plošně škrtá. Stejně tak celostátní soutěže. Rodiče proto budou muset být připraveni na to, že i v průběhu roku budou mít své ratolesti častěji na starosti. Ministerstvo školství v tomto ponechalo školám volnost, a byť výlety nezakazuje, ani je nedoporučuje organizovat.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Zpátky do školy.