14 hodin ve vzduchu, 90 lidí na palubě. Šéfa Senátu čeká historická cesta

Za třicetiletou kariéru jsem se nesetkal s tak organizačně náročnou cestou, přiznává předseda Česko-tchajwanské obchodní komory Pavel Diviš. Právě jeho komora pomáhala předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi z ODS se zorganizováním jeho cesty na Tchaj-wan.

Šéf horní komory českého parlamentu odlétá už v sobotu odpoledne, vrátit se má příští sobotu.

A k už tak rozjitřené atmosféře kolem cesty, proti které se postavili prezident Miloš Zeman nebo vicepremiér Jan Hamáček z ČSSD, se přidala také současná koronavirová epidemie. Senát tak musel sehnat letadlo, které zvládne více než třináctihodinový let bez mezipřistání. Obvyklé destinace pro výměnu posádky a dočerpání paliva, jako Indie, Thajsko nebo Filipíny, nebylo možné využít, protože jde o rizikové země a členové delegace by museli nastoupit do karantény.

Místo české vládní letky, která nedisponuje letadlem s potřebnými parametry, tak delegace nakonec musí využít komerčního letounu tchajwanských aerolinií. Všichni členové delegace se navíc během cesty budou muset držet pohromadě, absolvovali dva koronavirové testy před odletem, další dva absolvují na místě a jeden po návratu.

"Šťourání v nose je každodenní věc, na kterou si musíme zvyknout," usmívá se Diviš. Už vážněji ale dodává, že právě tato tchajwanská důslednost je jedním z aspektů cesty, jimiž se lze inspirovat. Země s 23 miliony obyvateli vykazuje podle šéfa senátního zdravotnického výboru Lumíra Kantora z KDU-ČSL jen kolem 500 nakažených, o polovinu méně lidnaté Česko jich přitom má desetinásobek.

"Tchaj-wan se dokázal zásobit ochrannými prostředky proti koronaviru z vlastních zdrojů, což se České republice dosud tak úplně nepodařilo," všímá si šéf zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer.

Zhruba stovku účastníků delegace budou vedle několika politiků ze Senátu a pražského primátora Zdeňka Hřiba tvořit i zástupci vědecké obce nebo 36 vybraných českých firem.

"Zpravidla jsou to firmy, které jsou technologicky na špici a hledají v Tchaj-wanu partnera podobného rázu," přibližuje Diviš. "Zájemců bylo víc, ozvala se nám namátkou třeba firma, která vyráběla nábytek a hledala pouze distribuční síť, ale takovým jsme cestu rozmluvili," dodává Diviš.

Analýza

Vystrčila na Tchaj-wanu přivítal ministr zahraničí. Česko se může stát příkladem pro EU, ostatní státy misi bedlivě sledují

30. 8. 2020 ▪ 10 min. čtení

"Je to velká příležitost. Na Tchaj-wanu bychom chtěli ukázat, jak lze pomoci s recyklací plastů," slibuje si od cesty například Adam Bílek z firmy Circular Energy, která dokáže z plastových odpadů, jako jsou staré pneumatiky, vyrábět zdroje elektrické energie či tepla. Zaměření na často menší, ale progresivní firmy není podle Diviše žádná náhoda.

"Tchaj-wan je čtvrtou nejinovativnější ekonomikou světa. Je to svobodná země tvořená malými a středními firmami, což je přesně to, co potřebujeme," pochvaluje si šéf komory. Byť obchod mezi Českem a Tchaj-wanem probíhá i ve větších objemech. Třeba podle Fischera je tato asijská země "u nás šampionem mezi investory. Vytvořila u nás na zelené louce na 20 tisíc pracovních míst."

V Česku podle portálu Businessinfo, spravovaného agenturou na podporu obchodu CzechTrade, působí zhruba 30 tchajwanských firem, přičemž ta největší, Foxconn, je zároveň druhým největším vývozcem z Česka, hned po společnosti Škoda Auto.

"Jsem přesvědčen, že ta cesta bude úspěšná, v součtu pro Česko velmi výhodná a přispěje k restartu české ekonomiky správným směrem," slibuje si od cesty předseda Senátu Vystrčil. A poukazuje také na její politické poselství. Cesta se koná přes nesouhlas Číny, která Tchaj-wan považuje za svou vzbouřeneckou kolonii.

Ze zdravotních důvodů se nakonec cesty nezúčastní vdova po Jaroslavu Kuberovi, který před svým lednovým úmrtím celou misi inicioval.

V Tchaj-wanu však bude přehrána videozdravice Věry Kuberové a Vystrčilův předchůdce v čele Senátu bude oceněn medailí in memoriam za parlamentní diplomacii.