Den svobody, tak popisuje Anders Fogh Rasmussen svůj odchod z velitelství Severoatlantické aliance před šesti lety. V pozici generálního tajemníka, nejvyššího civilního představitele NATO, kterou zastával od roku 2009, totiž nemohl otevřeně mluvit o dění ve světě. Obavy, že svými výroky vyvolá diplomatickou roztržku, už ho opustily. "Autokrati jako Putin a Si vyhrávají ve své snaze rozdělit demokratický Západ, a když jsou dobří hoši rozděleni, ti špatní mají výhodu. Musíme se ptát, jestli děláme dost, abychom se jim společně jako Evro­pa postavili," říká v rozhovoru pro HN. V pondělí se vyslovil proti kritice Číny za cestu předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Rozhovor se ale uskutečnil před tím, než berlínská nemocnice oznámila, že ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl otráven jedem novičok, takže na tuto skutečnost, jsme už nemohli reagovat.

HN: Do funkce generálního tajemníka jste nastupoval s vizí vylepšit vztahy mezi NATO a Ruskem. Nakonec jste ale veškerou praktickou spolupráci s Moskvou ukončil, a to kvůli ruské reakci na protivládní protesty na Ukrajině v listopadu 2013. Vidíte nějakou podobnost s tím, co se dnes odehrává kvůli protestům v Bělorusku?

Ne, je tam hodně rozdílů. Revoluce důstojnosti na Ukrajině byla jasně vedena na podporu cesty do Evrop­ské unie. Vyprovokovalo ji, když vláda vypověděla dohodu o přistoupení k EU. Rusko následně porušilo mezinárodní úmluvy a anektovalo Krym. To byl začátek krize. Probíhající konflikt na východní Ukrajině je typická Putinova taktika, jak zabránit členství Ukrajiny v EU a NATO. Nic takového se v Bělorusku neděje.

HN: Prezident Lukašenko se hájí tím, že protesty proti režimu vyprovokovali spojenci Západu včetně Polska a Česka. Podobně mluvil Putin o ruské akci na Ukrajině.

Minsk není Kyjev. Nevidím, že by v Minsku vlála vlajka unie. Vidím protest za demokracii, který nerozpoutala EU ani NATO. Spustil ho Lukašenko, protože manipuloval s výsledky voleb a tentokrát to bylo přehnané. Běloruská opozice to prezentuje jako vnitřní záležitost, nic na podporu Západu ani nic proti Rusku. Tak by to taky mělo zůstat.

HN: Jak by měla reagovat Evropská unie?

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.