Fotbalová Liga národů a s ní celý sport říkají lidstvu, aby žilo naplno

Při nedávném startu nového ročníku Ligy národů UEFA se zase jednou ukázala platnost rčení o táhnoucí karavaně a štěkajících psech. Tolik lamentací nad tím, jak prý ty zápasy bez diváků a hrané v době, kdy mají lidé jiné starosti, jsou zbytečné! Spíš zbytečné řeči. A zbytečné by bylo s tímto štěkotem u cesty polemizovat nebo na něj upozorňovat, kdyby tu na druhé straně nebylo co vyzdvihovat.

Prvním důvodem, proč bylo skvělé, že se na scénu téměř po deseti měsících opět dostal fotbal dospělých národních týmů, je sám fakt, že se to stalo. Vždyť v dubnu, kdy byla Evropa v největší koronavirové panice, předpovídal viceprezident Mezinárodní fotbalové federace (FIFA) Victor Montagliani, že na podzim se ještě mezistátní zápasy hrát nebudou. Hle, Evropa zahájila ještě před koncem astronomického léta a chystají se ji následovat další kontinenty − ve čtvrtek 8. října má být rozehrána jihoamerická kvalifikace mistrovství světa.

Jistěže svou roli hrají komerční zájmy, hlavní zpráva však zní: lidé si fotbal nenechají vzít.

Pravda, čtyřiapadesát zápasů úvodních dvou kol Ligy národů UEFA se hrálo bez diváků v hledištích. Cesty, jak je tam dostat, se při restriktivních opatřeních vlád ve snaze dostat pod kontrolu šíření nemoci covid-19 hledají těžko. Ale hledají se, a až se za měsíc evropské reprezentační celky opět střetnou, bude mít UEFA zkušenosti z klubového Superpoháru. Na duel mezi Bayernem Mnichov a FC Sevilla ve čtvrtek 24. září v Budapešti bude mít na Stadion Ference Puskáse (kapacita 67 tisíc míst) přístup kolem 20 tisíc diváků.