Proč má smysl třídit bioodpad? Biomasa se dá snadno přeměnit na kompost

Bioodpad tvoří asi třetinu hmotnosti domovních odpadů. Dá se přeměnit na kvalitní kompost, v bioplynových stanicích slouží k výrobě plnohodnotné náhrady zemního plynu. Když se netřídí, putuje na skládku nebo do spalovny, což je ohromná škoda.

Zahrádkáři proces kompostování znají a používají ho, takže kdo má kousek zahrady, má většinou i svůj kompostér. Kdo zahradu nemá, může bioodpady dávat do komunitních kompostérů umístěných před bytovými domy. O takovou službu je ale nutné obec či město požádat. "Pokud to město neumožňuje, můžete si přímo do bytu pořídit takzvaný vermikompostér," radí Ivo Kropáček, odpadový expert Hnutí Duha. Jde o uzavřenou soustavu boxů, kde v bioodpadu žijí žížaly, které ho rozkládají na humus. Ten se pak dá použít třeba do truhlíků v oknech.

Jako obraz pod nábytek

Třídění bioodpadu má svá pravidla. Na kompost, do kontejneru nebo domácího kompostéru patří rostlinné zbytky z kuchyně a ze zahrady (větší větve je dobré nejprve rozstříhat zahradnickými nůžkami nebo naštěpkovat), pytlíky od čaje i kávová sedlina. Vařená jídla a zbytky živočišného původu by mohly přilákat hlodavce, proto patří jen do dobře uzavřených otočných kompostérů. "Lidé se někdy obávají do kompostu dávat chemicky ošetřené slupky, třeba z pomerančů − dát je tam můžete, ale pokud byly ošetřeny fungicidy, procesy v kompostu se tím zpomalí," upozorňuje Eva Hauserová, koordinátorka a editorka spolku Permakultura CS.

Zbytky, které do kontejneru určeného pro bioodpad vhodíte, vytvářejí biomasu. Tu Eva Hauserová přirovnává k cennému obrazu: "Když hodíte bioodpad do odpadu komunálního, je to jako byste nějaký cenný krásný obraz použili třeba na podložení nábytku." Biomasa totiž představuje materiál, který se může rovnou přeměnit na kompost, aniž by musel projít rozkladem na základní prvky, jako jsou uhlík, dusík a další. Mimo jiné se tím také omezují úniky skleníkových plynů a mírní se důsledky klimatické změny. "Na skládkách se bez přístupu vzduchu bioodpad rozkládá na metan, který přispívá ke změnám klimatu mnohem více než oxid uhličitý. Skládky jsou tak i přes snahu vznikající methan jímat a využívat významným producentem skleníkových plynů," říká Ivo Kropáček.

Rozměry kompostéru závisí na prostoru, kde má být umístěn. Rozhodně by neměly být menší než jeden metr čtvereční.

Foto: Shutterstock

Impulz k rozvoji

Zdravá půda má mít asi pět procent organické hmoty. Tu vytváří složitá síť mikrobů, bakterií, prvoků, hub a různých drobných živočichů včetně žížal, které žijí v symbióze s kořeny rostlin a podporují jejich růst a plodnost. Podle Evy Hauserové nemá česká půda vlivem průmyslových hnojiv a nešetrného hospodaření této organické složky dostatek. To, co jí pomůže, je právě kompost. "Kompostem dáme síti půdního života velký impulz k rozvoji, kromě toho obsahuje i živiny, které si rostliny mohou bezprostředně brát − dusík, fosfor, draslík a další, včetně stopových prvků," vysvětluje. To věděli už staří Římané, kteří se kompostováním zabývali. "Z jejich doby máme záznamy popisující, jak správně kompostovat, aby se do půdy vrátila organická hmota, bez níž není půda úrodná," informuje Ivo Kropáček.

Kompost nejenže dodává vyprahlé půdě živiny a přivádí ji zpět k životu, jeho zásluhou navíc máme obchody plné potravin. "Z bioodpadu vznikne kompostováním organická hmota se spoustou živin, bez které by toho v obchodech s potravinami moc na výběr nebylo," říká Tomáš Svoboda, navrhovatel a realizátor přírodních zahrad. Pokud tedy máte to štěstí, že vlastníte zahrádku nebo kousek půdy, není nic snazšího než si založit vlastní kompost. K tomu byste měli vybrat stinné nebo polostinné místo. "Takové místo můžete i vytvořit, když k němu vysadíte bez černý, jehož květy i plody můžete také využít," radí Tomáš Svoboda. Podle něj je nejlepší postavit dřevěný kompostér se dvěma komorami: ty se zaplňují střídavě, přičemž v jedné materiál zraje, do druhé se přidává. "Takový kompostér se dá snadno postavit i z dřevěných palet. Důležité je, aby měl dostatečné množství škvír kvůli přístupu vzduchu, což palety splňují ideálně," dodává.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Odpad jako surovina.