Jak vydělat na vodě. Příležitost nabízejí hlavně rozvojové trhy

Pitné vody je na světě jen omezené množství, ale poptávka po ní roste, a tak je z investičního pohledu vnímána jako vzácné aktivum. Ve finančnictví jsou proto nyní populární fondy investující do vodohospodářství.

V době nejistoty se investoři poohlížejí po možnostech, kam investovat. S nastupující ekonomickou recesí se začalo hojně obchodovat se zlatem jako osvědčenou komoditou prověřenou staletími. Zájem je ale také o fondy investující do vody, vodohospodářství a do technologií spojených s čištěním a distribucí této tekutiny.

Inovace potřebují peníze

Příležitostí jsou hlavně rozvojové trhy nabízející řadu možností pro investory. Západní svět, tedy Evropa a Severní Amerika, má vodní infrastrukturu poměrně dobře vyřešenou, čeká ho ale brzká modernizace. Pohled na vodu pak v posledních letech proměnila sucha, která trápila i střední Evropu. Stačí, že několik let za sebou pořádně nezaprší, aby rezervoáry byly poloprázdné. Nejde přitom jen o vodu užitkovou, ale zejména o vodu pitnou.

"Pitná voda tvoří pouhých 0,007 procenta z celkového množství vody na Zemi. Není proto divu, že celosvětová poptávka po vodě značně převyšuje její nabídku. Pokud bude globální změna klimatu pokračovat v nastoupeném trendu, ocitne se do roku 2050 polovina světové populace bez přístupu k nezávadné vodě. Investice do vodohospodářství tak budou nabývat na důležitosti," konstatuje Michaela Toperczerová, analytička společnosti ČSOB Asset Management.

Omezené množství vody, rostoucí poptávka po této komoditě a výhledy do budoucna povzbudily vlády i soukromé společnosti, aby začaly hledat způsoby, jak vodou šetřit a efektivněji ji zpracovávat. Ukázkou jsou nové investice do vodní infrastruktury, hledání moderních technologií nebo možností, jak vodu chránit před dalším znečištěním.

Všechny tyto inovace a technologie spojené s výzkumem a vývojem pochopitelně stojí peníze. Proto se jich zhostily hlavně velké firmy, které postupně začaly vodu nabízet jako komoditu. A není divu.

Například podle šéfa francouzské společnosti Suez Jeana-Louise Chaussadea je nedostatek vody jednou z největších výzev, jimž čelí chemický, farmaceutický a těžební průmysl nebo energetika. Voda se podle něho může stát jednou z nejcennějších komodit, pokud po ní nadále poroste poptávka. A to lze předpokládat. "Voda bude pravděpodobně jednoho dne cennější než ropa," uvedl pro Financial Times.

Na růst poptávky po vodě upozorňuje také Jan Chlumský, vedoucí marketingového oddělení investičních fondů Amundi ČR, které spadají pod Komerční banku. "Díváme se na celou věc selským rozumem. To, že je na světě omezené množství vody, je bohužel fakt. Stejně jako to, že lidí stále přibývá. Voda je svým způsobem vzácné aktivum, jehož nabídka je omezená, ale poptávka po něm se zvyšuje," vysvětluje.

Burzovně obchodované fondy

Investiční potenciál vody pochopitelně neušel finančníkům. Například podle analýzy společnosti McKinsey bude do roku 2030 vyhrazeno na řešení problémů s vodou 7,5 bilionu dolarů. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) uvedla, že investice, které si vyžádá modernizace a údržba infrastruktury v USA, se blíží 300 miliardám dolarů. Navíc se neustále zpřísňují parametry pitné vody a úzkostlivěji se hlídá její kvalita − i to vyžaduje další a další peníze. Podle investorského magazínu EFT Daily News by se tak investoři měli dívat do budoucna a hledat příležitosti u společností, které se zabývají budováním vodní infrastruktury a čištěním vody.

Jednou z možností, jak investovat do vody, jsou burzovně obchodované fondy, známé pod zkratkou ETF. Investoři si mohou vybrat právě fondy zaměřující se na společnosti z vodohospodářského průmyslu. Příkladem takového fondu je třeba Ishares Global Water UCITS ETF USD, který podle odborníků slibuje zhodnocení pět až osm procent.

Další možností jsou akciové fondy. Jedním z nich je KBI Water Fund spadající pod Komerční banku. "Investice směřují pouze do akcií firem, u nichž pochází minimálně 50 procent celkových příjmů z podnikatelské činnosti spojené s vodou, nebo jde o společnosti patřící k lídrům trhu v segmentech spojených s vodou," vysvětluje Jan Chlumský.

Portfolio fondu tvoří asi 50 různých titulů a jeho složení je globální. Jsou v něm jak americké, západoevropské, tak asijské společnosti. Mezi jinými je to například francouzská Veolia, která je klíčovým dodavatelem vodohospodářských služeb v Česku. Další je společnost Danaher − americký celosvětově působící konglomerát a uznávaný technologický inovátor, který se zaměřuje hlavně na ochranu životního prostředí, ale vyrábí také biologické, dentální a diagnostické přístroje.

Obdobný produkt − fond ČSOB Akciový vodního bohatství − má ve své nabídce i ČSOB. Dokonce v něm figurují i podobné společnosti, včetně Danaheru. "Investice ve fondu zahrnují akcie firem s růstovým potenciálem, jejichž podnikatelské aktivity se vážou na vodohospodářství. Fond není omezen geograficky, naopak se týká i rozvíjejících se trhů a není limitován ani sektorově. Ve výběru akcií figurují společnosti zabývající se technologiemi čištění odpadních vod a odsolování vodních zdrojů, distribucí kvalitní pitné vody či obnovou infrastruktury," konstatuje Michaela Toperczerová.

Investice jako každá jiná

Jakkoli je u vody zřejmé, že bude pro lidstvo vždy důležitou komoditou, je nutné nad investicí do ní přemýšlet pečlivě, stejně jako například při nákupu akcií nebo zlata. Výsledkem totiž může být nejen výdělek, ale také ztráta.

"Jde o takzvanou SRI investici, což znamená, že jsou při výběru společností uplatňována přísná kritéria v oblasti společenské odpovědnosti firem a udržitelnosti jejich podnikání. Korunový fond ČSOB Akciový vodního bohatství i eurový fond KBC Eco Water za sebou mají dlouhou úspěšnou historii od roku 2007. Výhodou korunového fondu je pak zajištění proti výkyvům kurzu," dodává Michaela Toperczerová.

Je ovšem potřeba mít na paměti i to, že minulá ani očekávaná výkonnost nejsou spolehlivým ukazatelem skutečné budoucí výkonnosti. "S ohledem na obecné riziko kapitálových trhů není návratnost investice zajištěná," upozorňuje Jan Chlumský.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Budoucnost vody.