Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij jde do vězení. O přízeň Západu už ale přišla

Nenápadná bílá vila obklopená zelení na okraji největšího barmského města Rangún se na dlouhých 15 let stala útočištěm disidentky Aun Schan Su Ťij. V koloniálním domě u jezera trávila nekonečně dlouhé hodiny domácího vězení, kdy měla omezený přístup k okolnímu světu a mohla se spolehnout jen na zprávy z rádia. Ve vile ji občas navštěvovali zahraniční diplomaté nebo lidskoprávní aktivisté, aby jí vyjádřili svou podporu. Opakovaně vyzývali tehdy vládnoucí armádu, aby Su Ťij propustila.

Poté co v roce 2011 barmská armáda předala oficiálně moc civilnímu kabinetu, se Su Ťij stala šéfkou tamní vlády. Historie se však nyní opakuje. Drobnou ženu, která se obléká do tradičního barmského oděvu a často nosí květinu ve vlasech, společně s dalšími členy vlády minulý týden zadrželi vojáci. Moc v zemi převzala armáda a Su Ťij znovu zavřela do domácího vězení.

Stejně jako v minulosti ani tentokrát se Su Ťij, dcera barmského generála Aun Schana, který je považován za jednoho z národních hrdinů a bojovníků za nezávislost Barmy na Velké Británii, nechce vzdát. "Žádám všechny lidi, aby se s tím nesmířili, aby z celého srdce protestovali proti armádnímu puči," píše se v prohlášení, které je připisované Su Ťij.

Su Ťij hrozí vězení

Ulice Rangúnu minulý týden opakovaně pohltil ohlušující hluk. Na protest proti armádě, která převzala moc, lidé tloukli do pánví a hrnců. K nim se přidávalo i troubení aut či zvonky cyklistů. Hluk se podle britského deníku Guardian nesl celým městem.

Pro obyvatele Barmy je symbolický protest jednou z mála možností, jak vyjádřit svůj názor. Velké demonstrace z minulého víkendu pro ně mohou být nebezpečné, protože armáda by je mohla stejně jako v minulosti krvavě potlačit.

Lidé nemají ani přístup k informacím, protože vojáci nechali zablokovat Facebook, který je v Barmě velmi populární a využívala ho i svržená vláda. Nefungují ani WhatsApp nebo Instagram. Na několik hodin armáda zablokovala také internet. K dispozici nejsou ani žádné zprávy o Su Ťij. Od chvíle, kdy se moci chopila armáda, se nic konkrétního o jejím osudu neví. Tentokrát je prý v domácím vězení v barmské metropoli Neipyijtu.

Minulý týden policie při prohlídce jejího domova objevila několik nelegálně dovezených vysílaček, které používali její osobní strážci. To se stalo záminkou, aby byla obviněna z porušení dovozního zákona. Hrozí jí za to až několik let za mřížemi.

Pro Su Ťij je to nečekaný pád. Vojsko sice v roce 2011 předalo moc civilní vládě, nadále si však udrželo silný vliv na dění v zemi. Su Ťij prý doufala, že se jí postupně podaří vybudovat vztah s mocnou barmskou armádou. "Existuje názor, že dokáže přesvědčit armádní lídry, aby se stali jejími přáteli a přešli na její stranu," komentoval to v roce 2013 barmský disident Win Tin.

Absolventce Oxfordské univerzity se podařilo dovést svou stranu Národní ligu pro demokracii k vítězství ve volbách jak v roce 2015, tak i loni v listopadu.

Strana solidarity a rozvoje, kterou založili představitelé vojenské junty, však tvrdí, že loňské volby byly zfalšované, a nechce uznat jejich výsledek. Barmská volební komise ale podobná obvinění odmítla.

Su Ťij nakonec armádu nezískala. Moci se po převratu ujal vrchní velitel barmské armády Min Aun Hlain. Vedle Su Ťij vojáci zadrželi i prezidenta Win Myina a některé další politiky a na rok vyhlásili výjimečný stav. Min Aun Hlain slibuje, že do roka vypíše nové volby. Mnozí ale pochybují, že svůj slib dodrží.

Žena dvou tváří?

Su Ťij, která strávila léta ve Velké Británii, se do Barmy vrátila v roce 1988, aby se starala o svou nemocnou matku. V Evropě nechala své dva syny a manžela, historika Michaela Arise, se kterým se seznámila při studiích na Oxfordské univerzitě.

V Barmě v tu dobu probíhaly nepokoje a protesty proti armádě. Lidé požadovali demokratické reformy. "Jako dcera svého otce jsem nemohla zůstat lhostejná ke všemu, co se dělo," řekla tehdy. Inspirovaná Mahátmou Gándhím a Martinem Lutherem Kingem se pokusila o nenásilnou formu odporu a na shromážděních po celé zemi vyzývala ke svobodným volbám a demokracii. Armáda ale protesty potlačila a pro Su Ťij nastalo dlouhé období domácího vězení.

V roce 1991 získala Nobelovu cenu míru, na kterou ji navrhl prezident Václav Havel. Nobelův výbor tehdy označil její boj proti vojenské juntě za "jeden z nejneobyčejnějších příkladů občanské odvahy v Asii za poslední dekády". Cenu si převzala až o mnoho let později. V roce 2012 ji navštívil i americký prezident Barack Obama, který ji označil za "ikonu demokracie, která inspirovala tolik lidí, ne pouze v Barmě, ale po celém světě".

O svou auru neohrožené bojovnice za demokracii a proti bezpráví ale Su Ťij nedávno přišla. V roce 2017 povstalci z řad muslimské menšiny Rohingů zaútočili na stanoviště barmské policie, armáda odpověděla tvrdě a zahájila proti nim tažení. Podle Su Ťij šlo o protiteroristickou operaci, OSN však zásah barmské armády označila za etnickou čistku. Podle některých svědectví ji doprovázelo vypalování vesnic nebo znásilňování žen. Z Barmy uteklo až 700 tisíc Rohingů.

Kvůli svému postoji Su Ťij ztratila velkou část svých někdejších příznivců na Západě. Například organizace na ochranu lidských práv Amnesty International jí odebrala titul Velvyslankyně svědomí.

"Su Ťij byla ikonou před i po jejím propuštění z domácího vězení," uvedla pro americký list Washington Post bývalá nizozemská diplomatka Laetitia van den Assumová. Její pověst ale od té doby utrpěla značné šrámy, protože se "Su Ťij rozhodla ignorovat nesnáze Rohingů".

Někteří z jejích kritiků připomínají, že svou stranu Národní liga pro demokracii držela až příliš pevně ve svých rukách. Někteří dokonce mluví i o kultu osobnosti ve straně. Jak uvádí deník New York Times, tak Su Ťij od svých stoupenců vyžaduje přísnou loajalitu a poslušnost.

Vyčítají jí, že v době, kdy se dostala k moci, měla více oslabit moc armády a zaměřit se na ochranu aktivistů nebo etnických skupin. "Mohla například prosadit zákon, který by omezil moc vrchního velitele armády," myslí si Nyo Nyo Thin, bývalá barmská zákonodárkyně. Její strana se ale obávala, že podobný postoj by armádu popudil.

Přestože na Západě přišla o svoji image, v Barmě zůstává nadále velmi oblíbená. "Barmská armáda má dva problémy − Su Ťij je nesmírně populární, zatímco armáda neuvěřitelně neoblíbená," řekl pro New York Times politolog Richard Horsey, který žije v Barmě.