Horší havárii než tu ve Fukušimě zažily jaderné elektrárny jen jednou, v Černobylu. Za tu japonskou ale mohla přírodní katastrofa. Elektrárna bez problému přežila obrovské zemětřesení, následná záplavová vlna však odřízla reaktory od elektřiny. "A jaderná elektrárna bez proudu je ve velkých problémech," říká v rozhovoru pro HN šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. I u odstavených reaktorů stále dochází k jaderným reakcím a následnému přehřívání. A je zaděláno na katastrofu.

HN: Co znamenala fukušimská katastrofa pro jadernou energetiku?

Pro tu v Evropě a zejména u našich sousedů to znamenalo velké zpomalení, ne-li přímo konec využívání jaderných elektráren. Německo zastaví svou poslední provozovanou elektrárnu na konci příštího roku. Jak se říká, že i katastrofy přináší užitek, tak havárie také přinesla zvýšení bezpečnosti provozovaných elektráren. Ta pravděpodobnost, že dojde k tavení paliva a úniku radiace do okolí, je nyní extrémně nízká. Fukušima ale také přinesla uvědomění si toho, že nikdy nebude nulová.

Zbývá vám ještě 90 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se