Arca je Uberem bankovních služeb, tvrdí zástupce věřitelů. Do případu chce zapojit ČNB

V případu krachující slovensko­-české finanční skupiny Arca Investments dochází k dalšímu zvratu. Jeden ze zástupců věřitelů podává nový insolvenční návrh a tvrdí, že změněný právní přístup zvýší šance na uspokojení pohledávek. Arca dluží skoro dvěma tisícovkám věřitelů zhruba 18,6 miliardy korun. Většina z nich investovala do riskantních směnek se slibovaným vysokým výnosem. 

Pražský advokát a expert na insolvence Jan Langmeier, který zastupuje asi sedm desítek věřitelů Arcy, v úterý oznámil, že podal nový návrh na insolvenci v Česku. Arca podle něj podnikala jako svého druhu banka, a proto má její úpadek podléhat jiným pravidlům, než jakými se řídí dosavadní insolvenční návrh. Ten na sebe podala sama firma začátkem roku. Městský soud v Praze tento návrh už zamítl a v následujících týdnech ho má posoudit ještě vrchní soud.

Na novém návrhu je podstatné to, že s ním "výrazně stoupají šance věřitelů na vymožení větší části pohledávek," řekl Langmeier během úterní on-line tiskové konference. 

Langmeier podání připravil s insolvenčním specialistou Radkem Vojtkem, který do loňského roku působil jako hlavní právník regulace finančních trhů v České národní bance. Oba nyní tvrdí, že s novým návrhem by se v řešení úpadku Arcy měla angažovat také ČNB, která na banky a finanční instituce dohlíží. Krachující skupina je podle jejich výkladu finanční instituce, která soustavně přijímala peníze od veřejnosti za své směnky a dluhopisy, a z nich pak poskytovala úvěry svým firmám. Nebyla ale takto právně zakotvena a nebyla pod potřebným finančním dozorem. Nový insolvenční návrh pracuje s tímto výkladem, a počítá proto i s jiným insolvenčním procesem.

Langmeier dodal, že jeho tým je v případě nečinnosti ČNB připraven vymáhat pro svoje klienty náhradu škody po státu. Mluvčí ČNB Markéta Fišerová napsala HN, že se banka k záležitosti zatím nebude vyjadřovat.  

Arca míří do insolvence, dluží nejméně 19 miliard. Šéf skupiny Velič bojuje o to, aby řízení proběhlo v Česku

28. 1. 2021 ▪ 7 min. čtení

Vojtek na konferenci upozornil, že podobné případy už v České republice rozhodoval i Ústavní soud, například v kauze společnosti Uber. Ta poskytovala stejné služby jako klasická taxislužba, neměla k tomu ale potřebnou licenci. Ústavní soud proto v roce 2018 rozhodl, že i když Uber licenci na taxislužbu nemá, neznamená to, že není taxislužbou se všemi právy i povinnostmi.

"Arca je takovým Uberem bankovních služeb. I když nemá bankovní licenci, je to, čeho jsme tu nyní svědkem, srovnatelné s pádem středně velké banky. Stát, potažmo ČNB nad takovým problémem nemůže zavírat oči," tvrdí Langmeier.

V kauze insolvence Arcy se v současnosti hraje o to, zda se řízení uskuteční v České republice, kde by firma měla měkčí podmínky pro reorganizaci, nebo na Slovensku. S koncem ledna totiž skupině na Slovensku skončila ochrana před věřiteli a jeden insolvenční návrh nyní leží už i u slovenských soudů. Jan Langmeier tvrdí, že nový insolvenční návrh znamená i větší šance na to, aby se celý proces odehrál v Česku.

Většinový vlastník Arcy Rastislav Velič a pravděpodobně největší zástupce věřitelů, brněnský fond IFIS, argumentují, že řízení v Česku dává větší šanci na reorganizaci firmy a vyšší uspokojení pohledávek. Na Slovensku totiž zákony dovolují firmě v problémech udělat reorganizaci jen tehdy, pokud uspokojí minimálně 50 procent pohledávek nezajištěných věřitelů. V opačném případě přebírá kontrolu nad firmou soudem určený insolvenční správce a začne konkurz, ve kterém se rozprodá majetek. Drobní věřitelé pak proces už nemohou příliš ovlivňovat a výtěžek pro ně může být menší.

Výhodou insolvence v Česku je podle expertů také plně elektronizovaný insolvenční rejstřík. Vývoj případu v něm lze sledovat bez prodlení a proces je transparentnější. Část odborníků se navíc domnívá, že na Slovensku mohou chybět soudci s patřičnou zkušeností s insolvencemi, protože pád předchozí vlády způsobil i personální výměny na soudech. 

Arca měla byznys postavený na tom, že kupovala firmy a nemovitosti a nákupy financovala opakovaným vydáváním krátkodobých směnek s atraktivním úročením. Loni během koronakrize se systém zhroutil, Arca přestala splácet a požádala na Slovensku o dočasnou ochranu před věřiteli. Ještě před prosincovým vypršením této ochrany podal na Slovensku návrh na konkurz Arcy finančník Pavol Krúpa, který skupinu založil a později prodal Veličovi. Slovenské soudy zatím o Krúpově podání nerozhodly.

Právě soudy nakonec rozhodnou tom, ve které zemi se insolvenční řízení odehraje. Městský soud v Praze příslušnost k Česku už dvakrát zamítnul, ale Arca argumentuje, že ačkoli má na Slovensku hlavní sídlo, podniká z Prahy a v Česku má nejvíc byznysu i věřitelů.

Šéf Arcy Velič už od loňského října tvrdí, že vyjednává s londýnským fondem Blantyre Capital, který by do Arcy měl investovat a umožnit reorganizaci. Blantyre založili finančníci, kteří předtím pracovali pro dravou americkou skupinu soukromého kapitálu KKR & Co. Velič napsal před několika týdny investorům, že záměrem je vytvoření nového holdingu, kde by manažeři z Blantyru a z Arcy určili, které projekty rozvíjet a které prodat. Počítá se také s různými insolvenčními řízeními. Cílem je "zachování funkčnosti zdravých projektů a revitalizování těch, které jsou buď podfinancované, nebo výrazně zasažené současnou pandemickou situací," napsal. To by podle něj mohlo zachránit tisíce pracovních míst ve firmách, ve kterých má Arca podíl, a věřitelům zajistit maximální výplatu.