O Rusech v tendru na Dukovany bude znovu jednat jaderný výbor. Bez dohody vlády s opozicí soutěž nebude

Dokud se vládní politici nedohodnou s opozičními, zda do tendru na nový jaderný blok v Dukovanech pozvat, či nepozvat zájemce z Ruska a jak více než dvousetmiliardovou investici financovat, žádná soutěž letos nejspíš otevřená nebude. Uvádějí to členové vládního jaderného výboru i samotná firma ČEZ, která má blok stavět. "Pro úspěch projektu je nutná co nejširší politická shoda, která dá dostatečné ujištění uchazečům, že má smysl do účasti v tendru investovat," řekl na dotaz HN mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Na politický spor trvající už od podzimu reaguje podobně i vládní zmocněnec pro stavbu jaderné elektrárny a šéf výboru Jaroslav Míl. "Buď tu politická shoda bude, anebo tu soutěž nedělejme," řekl HN. Potřebu dohody zdůraznil i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). "Jednání s opozicí podle mých informací budou pokračovat, v nějakou formu dohody věřím," uvedl. Premiér Andrej Babiš (ANO) na otázky zaslané HN neodpověděl.

Tendr se měl podle původních předpokladů vlády i ČEZ vypsat ještě do konce loňského roku. Kvůli sporům o financování a účast zájemců z Ruska a Číny se ale termín posunul až po setkání výboru a šéfů všech parlamentních stran na konci ledna. Na něm se účastníci shodli, že by pozvánku do tendru z bezpečnostních důvodů neměl dostat zájemce z Číny, v případě Ruska trvá spor dál.

Většina opozičních lídrů ruský státní Rosatom v tendru nechce. Hnutí ANO, většina ČSSD i samotný ČEZ chtějí ale Rusy do tendru pustit a vyřadit je případně později, po předložení nabídky. Dohoda není ani na způsobu financování projektu. Stát chce poskytnout ČEZ výhodný úvěr, nejsou ale jasné podmínky a jedná se i o jeho výši. Poslední návrh vládního zmocněnce je až na 100 procent investice, oproti původně oznámeným 70 procentům.

V parlamentu stále leží zákon zvaný lex Dukovany. Ten má zajistit návratnost obří investice formou výkupu budoucí elektřiny za garantovanou cenu. Opozici se ale některé podmínky, například výše ceny, nelíbí.

Klíčová by nyní mohla být další schůzka vládního jaderného výboru. Minulý týden o ni požádaly zmocněnce Míla a premiéra Babiše opoziční strany v čele s Piráty. Řešit chtějí zajištění bezpečnosti a také financování. "Od vlády stále nedostáváme jednoznačné odpovědi. Zda dojde ke shodě, se ukáže v následujících týdnech," uvedl pro HN Petr Třešňák, pirátský poslanec a člen vládního výboru pro jádro. Piráti účast Ruska odmítají jako bezpečnostní riziko.

Míl potvrdil, že se termín pro jednání výboru hledá na konci března či začátku dubna. Financování a bezpečnost mají být hlavními body programu. Kromě toho by se měly probrat i podmínky pro uchazeče, kteří se budou o zakázku hlásit v konsorciích. Právě v konsorciu s dalšími firmami chtějí vládní strany umožnit účast Rusům. Kromě toho ČEZ dříve předběžně jednal se zájemci z USA, Francie, Jiní Koreje a Číny.

Podle Míla by vypsání soutěže na jaderný blok bez politické shody udělalo z věci téma předvolební kampaně. Volby do sněmovny budou letos na podzim. Hrozilo by, že nová vláda tendr zruší. "To si Česko nemůže dovolit. Udělalo to už v roce 2014 s tendrem na dostavbu bloků v Temelíně. Každého uchazeče stála příprava asi tři čtvrtě miliardy korun," uvedl Míl. Soutěž na dva bloky v Temelíně zrušil ČEZ poté, co mu koaliční vláda ČSSD a ANO odmítla schválit garantovanou cenu za budoucí vyrobenou elektřinu. Projekt tak neměl zajištěnou návratnost.

Reálná podle Míla není ani cesta, že Česko Rusy do soutěže pozve, aby zvýšili cenovou konkurenci dalších zájemců. S tím, že je pak může vyřadit s poukazem na bezpečnost. "Neumím si představit, že by Rusové byli v soutěži jen jako stafáž," upozornil Míl.

Soutěž na výstavbu nového bloku má podle smlouvy se státem uzavřené loni v létě vypsat ČEZ. Ten připravil zadávací dokumentaci, kterou má zájemcům poslat a tím otevřít tendr. Podle připomínek bezpečnostních expertů ministerstva vnitra dostatečně nezohlednil právě bezpečnostní aspekty a geopolitické zájmy státu.

ČEZ trvá na tom, že udělal, co měl. "Rozsáhlá dokumentace je zpracovaná už řadu měsíců. Den po podpisu smlouvy se státem v loňském roce jsme ji předali ministerstvu průmyslu a týmu vládního zmocněnce pro jadernou energetiku. Technické a komerční požadavky jsou doladěny. Zbývá potvrzení a finální zapracování upřesněných bezpečnostních požadavků v oblastech, které jsou mimo kompetence investora," řekl HN mluvčí ČEZ Kříž.

Firma chce, aby jí stát písemně uložil zájemce z Ruska a Číny nezvat, pokud je považuje za rizikové. "Geopolitické otázky nemůže hodnotit a rozhodovat komerční firma, je to výsostná oblast státu, tak jako všude na světě," prohlásil Kříž.

Energetická společnost odkazuje také na loňskou smlouvu se státem a tvrdí, že "finální vyjádření k bezpečnostním požadavkům" očekává od ministerstva průmyslu. "Poté co ho dostaneme podle smlouvy, můžeme tendr spustit v řádu několika málo týdnů," zdůraznil Kříž.

Zda má o vyřazení Ruska i Číny definitivně rozhodnout právě ministerstvo průmyslu, vedené Karlem Havlíčkem (za ANO), však není jasné. O to, kdo má ČEZ nařídit spustit tendr a koho do něj pozvat, se vede také spor. Na konci února Havlíček pro Radiožurnál potvrdil, že vláda nemusí o tendru znovu jednat, postačí dopis ministra průmyslu adresovaný ČEZ. Na to reagoval mistr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), Havlíčkovi zaslal dopis, v němž výrok kritizoval. "Takový postup by ohrozil nejen zdárný průběh tendru, ale i věrohodnost celé naší vlády. Jsem přesvědčený o tom, že další postup musí schválit vláda jako celek na svém řádném zasedání," stojí v dopise, jehož část zveřejnil týdeník Respekt.

Pro HN se nyní Havlíček vyjádřil nejednoznačně. "Vycházíme z dubnového usnesení vlády, ale všechna klíčová rozhodnutí se budou diskutovat na koaliční úrovni, případně i v rámci vlády. Vše řešíme i na úrovni bezpečnostních složek," napsal. Už v rozhovoru pro Radiožurnál uváděl, že pokud by podmínky k zadání tendru určila vláda, musela by věc projednat v režimu tajné. "Nedovedu si představit, jak bychom to dnes schvalovali v režimu tajné. Protože vláda dnes jedná jen on-line," řekl.

Samotný premiér Babiš se v nedávné odpovědi na interpelaci poslankyně a členky vládního jaderného výboru Heleny Langšádlové (TOP 09) přiklání k variantě, že o podmínkách tendru musí rozhodnout celá vláda. "Zejména je třeba projednat na vládě dokument, ve kterém budou potvrzeny bezpečnostní požadavky směrem k investorovi, hlavně jmenovitý seznam účastníků či konsorcií, které má investor do výběrového řízení přizvat," řekl premiér.

Stejný názor má i předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a další členka vládního jaderného výboru Dana Drábová. "Můj názor je, že když už to pokročilo tímto směrem, měla by to udělat vláda. Ale jestli to delegují na ministra průmyslu, tak to je jejich plná kompetence. A my jako úřad uděláme přesně to, co se od nás chce, ve chvíli, kdy dojde žádost o jakékoliv z celé řady povolení, tak ji neutrálně posoudíme," uvedla.

Také další člen vládního jaderného výboru poslanec Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) je jednoznačně pro, aby o podmínkách tendru nerozhodovalo jen ministerstvo průmyslu a obchodu. "Takový projekt by měla schválit celá vláda, ačkoliv to je pouze politická dohoda. Tendr na dostavbu Temelína také zrušila vláda," připomněl.

Podobný závěr plyne i z analýzy právníka Transparency International Jana Dupáka. "Udělali jsme si rešerši k vládnímu usnesení číslo 208 z roku 2017, které ukládá členům vlády, aby velké zakázky podle výjimek ze zákona o zadávání veřejných zakázek dali na vědomí vládě. Usnesení je dodnes účinné a je závazné i pro tuto vládu," uvedl právník.

Případné porušení vládního usnesení by však podle Dupáka nemělo žádné přímé právní následky. "Vláda se může dohodnout jinak, může vládní usnesení kdykoliv revokovat, shodnout se na něčem jiném. Ale když nejsou všichni členové s Havlíčkem na jedné lodi a nechtějí tendr nechat jen na něm, tak by měli usnesení dodržet," dodal.