Ekonom a člen nejužšího vedení České národní banky Tomáš Holub ještě na začátku loňského roku viděl hospodářský vývoj v Česku relativně optimisticky. Jak uvedl v rozhovoru pro HN, běžné občany měl čekat "velmi solidní rok" a ekonomika měla jen mírně zpomalit. Ale ani tento odborník s mnohaletou praxí v předpovídání hospodářského vývoje nemohl tušit, že přijde globální pandemie a všechno bude jinak.
Česko je dnes jedna z nejvíce zasažených zemí v Evropě, má za sebou největší propad ekonomiky v historii a už druhé zavření většiny obchodů a služeb. ČNB třikrát snížila svoji klíčovou úrokovou sazbu, aby zlevnila úvěry a pomohla podnikům. Dvoutýdenní repo sazba je nyní blízko nule, na úrovni 0,25 procenta.
Letos ČNB oficiálně počítá s tím, že sazbu bude postupně zvyšovat, aby se připravila na nástup inflace. Pro zvýšení mluví rostoucí mzdy a překvapivě dobrá výkonnost průmyslu, který se dokonce vrátil na předcovidovou úroveň.
Holub a jeho kolegové ze sedmičlenné bankovní rady nyní tedy řeší dilema, nakdy zvyšování načasovat, protože konec pandemie je stále nejistý.
Mělo by přijít v okamžiku, kdy se díky vakcinaci "blížíme do nějaké koncovky", říká Holub. "Ale slovo koncovka se těžko říká, protože mám pocit, že skončíme jednu vakcinační kampaň a bude muset nastoupit další kvůli mutacím. Ale aspoň by to byla nějaká jistota, že nebudeme žít ve světě, jejž popisuje vtip, který jsem nedávno slyšel od svých dětí: Jak se jmenují čtyři roční období? Lockdown, léto, lockdown, lockdown." Za takových okolností by pro zvyšování sazeb ruku nezvedl, dodává.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
