Kdyby šlo vše podle plánu, svět by teď měl velkého hrdinu – farmaceutickou firmu AstraZeneca. Plánovala, že touto dobou bude vůbec největším výrobcem vakcíny proti nemoci covid-19. A slíbila, že ji bude po dobu trvání pandemie celému světu dodávat jen za výrobní náklady, tedy bez nároku na zisk. Realita je ale taková, že AstraZeneca z hlediska objemu dodávek ani zdaleka neplní to, k čemu se zavázala ve smlouvách. A její vakcínu sužují pochybnosti o nebezpečných vedlejších účincích. Nikde se problémy, které britsko-švédskou společnost postihly, neprojevily tak silně, jako v zemích Evropské unie včetně Česka.

„Jejich dodavatelská morálka je nepřijatelná,“ řekl o AstraZenece český premiér Andrej Babiš (ANO). Právě obrovské výpadky v dodávkách jsou hlavním důvodem toho, že státy EU z hlediska počtu naočkovaných obyvatel výrazně zaostávají za Brity a Američany. Kdyby AstraZeneca dodávala podle plánu, v EU by aspoň jednu dávku vakcíny už dostalo téměř tolik procent populace jako ve Spojených státech. Ukazují to data zveřejněná deníkem Financial Times. S přihlédnutím k faktu, že unie má 27 členských zemí s často velmi odlišně fungujícím zdravotnictvím, by to nejspíš všichni považovali za obrovský úspěch.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se