K útoku na Navalného se novičok hodí, pro armádu je ale nepoužitelný, říká expert, který chránil amerického prezidenta

Myslel si, že do konce života zůstane stranou pozornosti. Jako úzce specializovaný expert se bývalý důstojník americké armády Dan Kaszeta zaměřil na chemické a nervové zbraně, které jsou celosvětově zakázané od roku 1993 a postupně mizí z povrchu zemského. Loňská otrava ruského opozičního lídra Alexeje Navalného ale ukázala, že se jeho dlouholetá odbornost bude ještě hodit. Navalnyj zkolaboval na palubě letadla v Rusku, němečtí lékaři a několik nezávislých evropských laboratoří později jako příčinu označili nervově paralytický jed novičok. Ten pochází ještě z dob Sovětského svazu a dlouho se mělo za to, že Rusko jeho zásoby zničilo.

Pochybnosti se ale objevily už v březnu 2018, kdy v jihoanglickém městečku Salisbury zkolabovali na lavičce v parku starší muž a mladší žena. Brzy se ukázalo, že jde o bývalého dvojitého agenta ruské vojenské rozvědky GRU Sergeje Skripala a jeho dceru Julii. Oba byli otráveni novičokem, ale přežili. A Navalného případ loni ukázal, že nešlo o izolovaný incident.

Nervové látky jsou zpět na scéně a Dan Kaszeta je jedním z předních odborníků na ně. Mimo ozbrojené složky států mnoho takových není. Sloužil v protichemické jednotce americké armády a 12 let pracoval v Bílém domě jako bezpečnostní důstojník. V roce 2008 se přestěhoval do Velké Británie, kde si založil firmu na odhalování bezpečnostních rizik. Loni vydal oceňovanou knihu Toxic: Dějiny nervových látek od nacistického Německa po Putinovo Rusko. A v rozhovoru pro HN vysvětluje, jak to s použitím nervových jedů na světě je.

HN: Když jsou nervové látky tak smrtící, proč přežil ruský opozičník Navalnyj a ještě před ním dvojitý špión Skripal? Jsou lidé, kteří z toho vyvozují, že se o žádný novičok nejednalo.

To je obecně problém jedů, nikdy nedokážete přesně odhadnout dávku. Oblíbenci posledního ruského cara Grigoriji Rasputinovi dali vrahové takovou dávku strychninu, že by to zabilo vola, a stejně ho nakonec museli zastřelit. Dnes je navíc mnohem dostupnější zdravotní péče a roli hraje i náhoda. Kdyby Skripalovi nešli na oběd do pizzerie, ale rovnou domů, zkolabovali by ne v parku uprostřed města, ale u sebe doma. Tam by jim nikdo nepomohl a jejich mrtvá těla by byla nalezena až po několika dnech. Stejně jako to bylo s Navalným. Útočníci také nepočítali s tím, že letadlo rychle přistane v Omsku a záchranka mu píchne atropin. Ten lékaři standardně mají, protože ho používají při předávkování narkomanů. Ale kdyby letadlo nepřistálo, byl by Navalnyj po smrti.