Hon na nákup nemovitosti pokračuje. Přibrzdit ho ale může snaha státu zalepit rozpočet

Objem hypoték v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl téměř sto miliard korun. Jde o dvojnásobek nejen proti loňskému roku, ale i proti dosud rekordnímu prvnímu čtvrtletí 2017. Investici do „malty a cihel“ podpořily nejen extrémně nízké úrokové sazby, ale také obavy z růstu inflace kvůli dlouhodobě rozvolněné měnové politice centrálních bank. Statistici navíc upozorňují, že klesá počet zahájených i dokončených bytů, což znamená omezení nabídky, a tedy i další růst cen. Mohutným nákupům také napomáhají rekordní úspory obyvatel: tím, že se nedá nikam cestovat, jsou zavřené restaurace i obchody, se míra úspor vyšplhala na historicky nejvyšší úroveň. Domácnosti spoří víc než za jakékoliv předchozí krize.

Nákup nemovitostí se stal logickým výsledkem souhry okolností pandemie, nízkých úrokových sazeb, rekordní státní pomoci a nejistoty, co všechno se ještě může stát. Navíc se zdá, že se na něm nedá prodělat. Na rozdíl od investic do bitcoinu či akcií má nákup nemovitostí výhodu vlastnictví majetku v reálném světě. A i když byt nemusí vynášet každý měsíc či rok stejné procento vůči pořizovací ceně jako akcie, jeho cena roste sama o sobě.

Zdá se, že hon na nemovitosti nemůže nic zastavit. Jenže masivní investice do nemovitostí, na kterých se „nedá prodělat“, nakonec mohou zničit samy sebe. Důvodů je docela dost.