Kulhánkovo ultimátum překvapilo, ruský útok zatím vládu spíše obtěžoval

Skoro se zdá, že celý ten ruský útok na Vrbětice českou vládu obtěžuje. Raději by se snad věnovala devastující pandemii covidu-19 než ruské krizi. Jinak si tu odzívanost a otrávenost, s jakými premiér Andrej Babiš i vicepremiér Jan Hamáček celou věc řeší, moc vysvětlit nelze.

Jistě, je tu vyhoštění ruských diplomatů, Putinův velvyslanec na koberečku, protest české strany proti paralýze ambasády v Moskvě a hrozba nového ministra zahraničí Jakuba Kulhánka, že když Moskva neumožní do čtvrtečního poledne návrat vyhoštěných českých diplomatů na ambasádu v Moskvě, Praha radikálně sníží obrovský počet těch ruských v Praze. Jenže je to teprve první moment od vypuknutí konfliktu, při kterém Česko působí alespoň trochu suverénně. Hlavní představitelé státu se před problémem spíš schovávají.

Prezident mlčí úplně. Čas na to, aby poslal gratulační telegram prezidentovi Ekvádoru si udělal, ale o diplomatické válce s Ruskem si zatím ani nepromluvil s ředitelem zahraničního odboru své kanceláře, jak ten prozradil médiím. Premiér po klíčovém pondělním jednání své vlády suše oznámil, že si o dalším postupu teprve musí promluvit s pověřeným ministrem zahraničí Hamáčkem, že to zatím nestihl, a pak tomu dal korunu ostudnými slovy o útoku na „bulharské zboží“. A Hamáček mezitím požádal své unijní kolegy o nějaké solidární gesto tak zprudka, že si toho ani nevšimli.