Předrevoluční premiér Lubomír Štrougal ani tehdejší ministr obrany Vratislav Vajnar už nemohou být stíháni za to, že ke konci komunistického režimu tolerovali střelbu při ochraně uzavřených hranic. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, když v pátek zamítlo stížnost poškozených proti odložení případu. HN to potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala. Žalobci loni na podzim zastavili stíhání obou bývalých politiků kvůli jejich zdravotnímu stavu.

Policejní Úřad dokumentace vyšetřování zločinů komunismu zahájil jejich stíhání koncem roku 2019. Stejně jako někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Milouše Jakeše je obvinil ze zneužití pravomoci. Vytýkal jim, že jako vedoucí představitelé státu nezabránili pohraničníkům střílet na lidi, kteří chtěli z totalitní země uprchnout. Přestože se Československo připojilo k úmluvě o občanských právech, která zaručovala právo svobodně opustit zemi. Při pokusu o přechod hranic zemřelo v letech 1948 až 1989 nejméně 266 lidí. Z toho devět po roce 1976, kdy smlouva vstoupila v platnost.

Stíhání šlo ale brzy do ztracena. Loni v červenci zemřel ve věku 97 let Jakeš. A o dva měsíce později žalobce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 zastavil i stíhání zbylých dvou. Štrougalovi je nyní 96 let, Vajnarovi bude 91, ani jeden není kvůli svému zdravotnímu stavu a duševní poruše schopen vnímat smysl trestního řízení.

Proti zastavení stíhání podal stížnost advokát některých obětí na hranicích Lubomír Müller. Zpochybnil i znalecké posudky, které k zastavení vedly. Poukázal, že oba znalci byli za komunistického režimu důstojníky v armádě a spolupracovníky vojenské kontrarozvědky. Jeden z nich se podílel na vzdušné ostraze hranic. „Bylo mi řečeno, že důvod k podjatosti by mohl být jedině ten, kdyby byli členy Pohraniční stráže,“ uvedl Müller. „Stížnosti byly jako nedůvodné zamítnuty,“ potvrdil mluvčí žalobců Cimbala.

Z vysokých komunistických funkcionářů byl dosud za zločiny během totalitního režimu pravomocně odsouzen jen zlomek. Většinou za zákroky proti demonstrantům. Byli mezi nimi například šéf pražské KSČ Miroslav Štěpán, šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl, předlistopadový ministr vnitra František Kincl či jeho náměstek Alojz Lorenz, který byl posledním šéfem tajné policie StB. Ten vězení v Česku unikl díky slovenskému občanství.

Letos v lednu pak Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu obvinil Jana Fojtíka, který byl v 70. a 80. letech tajemníkem Ústředního výboru KSČ. I on tak měl podle policistů možnost zasáhnout proti střílejícím pohraničníkům. Nyní třiadevadesátiletý Fojtík podal proti zahájení stíhání stížnost, ale žalobce ji odmítl.

Vyšetřovatelé z úřadu poslali předloni před soud devět lidí, loni pak 11. Většinou šlo o členy týmu Asanace, kteří se naopak snažili výhrůžkami a vydíráním donutit režimu nepohodlné lidi k emigraci.

„V těchto dnech se chystáme sdělit obvinění dalším třem osobám. Jde opět o nátlak na disidenty za účelem vyštvat je z republiky,“ uvedla ředitelka úřadu Eva Michálková. Stíhání se vede s takovým odstupem proto, že badatelé trestné činy v archivech postupně objevují. „Tyto skutky jsou nepromlčitelné, a pokud žijí pachatelé, máme povinnost se jimi zabývat,“ uvedla.

V současné době tak například běží proces s posledním náčelníkem kontrarozvědky Karlem Vykypělem. Sedmasedmdesátiletý Vykypěl si za perzekuci opozice v osmdesátých letech již krátce po roce 1989 odseděl tříapůlletý trest vězení. Nyní stojí spolu se dvěma tehdejšími podřízenými před soudem za několik dalších případů, kdy spolu se svými podřízenými donutil k emigraci několik disidentů.

Lednové jednání soudu přitom dosáhlo až kafkovských rozměrů, když soud prostřednictvím telekonference vyslýchal tehdejšího člena Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných Martina Hyblera, kterého donutili vycestovat do Francie. Ten se podivil, že proces běží po 40 letech. „Vystěhování mi prospělo, poškozený se necítím,“ řekl a poukázal na kariéru, kterou ve Francii po nucené emigraci udělal.

Minulý týden pak Městský soud v Praze potvrdil trest pět a půl roku vězení někdejšímu kapitánovi Státní bezpečnosti Vladimíru Marečkovi. Je to nejpřísnější pravomocný trest, který tuzemské soudy bývalému příslušníkovi StB uložily. Kromě šikany chartistů, které vyštval do zahraničí, mu ale soud započetl i trest za peněžité podvody v posledních letech.

Před dvěma lety začal děčínský soud také například řešit případ trojice, která donutila k emigraci českolipského zubaře Leszka Mamoně. Kvůli odchodu původní soudkyně na mateřskou a úmrtí jednoho z obžalovaných je případ stále na začátku.