Přestože letos řada žáků kritizovala obtížnost přijímacích zkoušek na střední školy, průměrné výsledky jsou stejné jako v předchozích letech. „A to jak v českém jazyce a literatuře, tak v matematice. Tato skutečnost platí i pro v médiích často zmiňované konstrukční úlohy z matematiky,“ uvedl v tiskové zprávě Cermat, který z pověření ministerstva školství jednotné přijímací zkoušky organizuje.

Žáci devátých ročníků dosáhli v testech průměrného procentního skóru 58 procent z češtiny a 43 procent z matematiky. Nejlepší výsledky měli tradičně ti, kteří usilovali o čtyřletá gymnázia, nejhorší uchazeči o nástavbové studium.

Zájemci o střední školy a víceletá gymnázia psali testy v prvním květnovém týdnu. Na rozdíl od loňského roku měli opět dva termíny, a tedy dva pokusy získat co nejlepší výsledek. Stejně jako minulý rok měli prodloužený čas na testy o 15 minut. Ani to ale podle některých žáků nepomohlo.

Řada žáků, rodičů i učitelů si stěžovala na obtížnost testů. Byla podle nich vyšší než v předchozích letech a nelíbilo se jim, že Cermat více nezohlednil, že se většinu školního roku žáci učili z domova. 

„Při návratu do škol jsme se snažili děti nezavalit testy a zaměřit se na úspěšný návrat do kolektivu. Jenže pak přišly přijímací zkoušky a ty je úplně rozsekaly. My se můžeme snažit, jak chceme, ale stát tuhle situaci nezvládl. Děti musely nést následky situace, kterou nezavinily,“ uvedla například ředitelka ZŠ Plzeň-Božkov Hana Stýblová.

Cermat argumentoval tím, že se test včetně výběru úloh připravuje od podzimu předchozího roku. Snažili se prý vybrat učivo, které se probírá v nižších ročnících. „Jenže školy vyučují podle svých školních vzdělávacích programů. Může se tak stát, že někde probírají dané učivo v šestém ročníku a jinde až v devátém,“ uvedla ředitelka Cermatu Michaela Kleňhová.

Ministerstvo školství v reakci na kritiku zkoušek slibovalo, že expertní komise jednotlivé úlohy posoudí. V případě, že by některou z nich považovaly za nevhodnou, nemusela by se počítat do bodování. To se ale nestalo. Všechny úlohy i testy jako celek byly podle komisí v pořádku.

Jak ministerstvo školství, tak Cermat shodně tvrdily, že je vlastně jedno, jak těžký test byl, protože jeho úkolem je uchazeče především seřadit a podmínky měli všichni stejné. „V testu musí být zařazeny i úlohy obtížnější, které uchazeče rozřadí pro účely přijímacího řízení na dané škole. Pokud by byl test založen pouze na úlohách ověřovacích, hrozilo by, že velký počet uchazečů získá stejný výsledek,“ vysvětlila Kleňhová.

Na obtížnost přijímacích zkoušek si někteří žáci stěžovali i loni. Jejich výsledky ale překvapily – byly dokonce lepší než ty z roku 2019. Cermat tehdy odhadoval, že uzavření škol kvůli koronaviru paradoxně zlepšení výsledků pomohlo, protože děti měly více času se doma na přijímačky připravit.

Debata o podobě přijímacích testů letos opět přinesla otázku, zda jsou úlohy nastaveny správně. Ty, kteří se chtějí dostat na výběrová gymnázia, stojí příprava obvykle hodně času i peněz za cvičné testy, aby získali nad ostatními uchazeči výhodu. 

„Na základě zahraničních studií můžeme s relativní jistotou říct, že výsledky dětí často odpovídají socioekonomickému statusu nebo vzdělání rodičů. Chceme-li jako společnost o komkoliv rozhodovat na základě takových kritérií, máme mnohem větší problém než to, zda byla ta která úloha vhodně zvolena,“ míní Jiří Münich, analytik vzdělávací organizace EDUin. 

Změnu toho, jaké dovednosti testy ověřují, v minulosti připustil i ministr školství Robert Plaga (za ANO). Podle ředitelky Cermatu o podobě přijímacích zkoušek probíhá debata.

Související
Související