Zaniklou obec na Šumavě pohltila příroda. A měla by tam zůstat. Poslanci odmítli změnu, která by oslabila národní parky

V trávě tu ševelí vítr, hlasitě šumí i v korunách stromů. Na místě zaniklé šumavské obce Zhůří u Rejštejna, tři kilometry od Horské Kvildy, daleko od hluku civilizace. Z horské louky zmizely domy po poválečném odsunu Němců z Československa, a pokud tudy zrovna neprocházejí turisté, je kolem absolutní klid. Přestože se sem z Prahy člověk dostane za dvě a půl hodiny, do Národního parku Šumava, největšího chráněného území střední Evropy. 

Opuštěnou přírodu, za kterou sem lidé přijíždějí, mohla ale podle správy parku už brzy narušit výstavba. Hrozbu vedení parku vidělo ve změně stavebního zákona, o níž dnes hlasovali poslanci. Zákon byl ve sněmovně už ve třetím, závěrečném čtení.

Usnadněním výstavby v některých částech národních parků a chráněných krajinných území hrozil pozměňovací návrh poslance Jana Bauera (ODS). Správy parků, ochránci přírody i ministerstvo životního prostředí upozorňovali na riziko, které s sebou návrh nese. Zatímco dnes je ke stavbě v hájených koutech přírody potřeba souhlas správ národních parků či chráněných území, po přijetí návrhu by o ní rozhodovaly jen stavební úřady. V případech, kdy se jedná o území již zastavěná nebo k zástavbě určená.

Zhůří je dobrý příklad. Pokud by návrh prošel, na místních loukách by mohlo vyrůst až několik desítek domů. „Před 20 lety zde obec i přes zásadní nesouhlas správy národního parku schválila zastavitelné území pro více než 30 domů,“ upozornil Pavel Hubený, ředitel parku.