Vzhůru ke dvěma procentům aneb Inflace v Česku a v USA

V Česku je inflace nad cílem, dokonce nad třemi procenty. V USA stejná situace. Zatímco v případě České národní banky se bavíme, jestli zvýší úrokové sazby k červnu, nebo v srpnu, tak u Fedu řešíme, zda zvýší příští rok, nebo ještě později. Proč takový rozdíl?

Zaprvé, Fed pomáhal ekonomice snížením úrokových sazeb, ale i nákupy finančních aktiv. Tím dodává do ekonomiky likviditu. Praxe říká: nejdříve rušit nákupy a až pak zvyšovat sazby. Podobně jako když ČNB v minulosti nejdříve opustila kurzový závazek a až pak zvyšovala sazby.

Zadruhé, Fed cíluje průměrnou inflaci. Ta je v USA za posledních pět let pod dvěma procenty. I kdyby se inflace v následujících měsících držela zuby nehty tří procent, tak průměr dosáhne cílovaných dvou procent až ve druhé polovině příštího roku. A v polovině roku 2023 by dosáhla 2,4 procenta. ČNB necíluje průměrnou inflaci, ale kdyby ano, tak na 2,4 procenta je už nyní.

Zatřetí, část aktuálního vzedmutí inflace souvisí s nedostatkem surovin, například polovodičů. Jde o následek rozbití dodavatelsko-odběratelských vztahů během covidu a lockdownu, který bude dočasný. V Česku ale nejde mávnout rukou nad inflací s tím, že jde o krátkodobý problém. Poptávkové tlaky v ČR byly silné už před covidem a během něj nedošlo k jejich oslabení. Nedostatek dostupných pracovníků opět začíná zvyšovat mzdy a bude tlačit ceny dál nahoru.

Obvykle by ČNB pomohla koruna, která by posilovala a snižovala ceny dovozů. Tempo posilování je ale výrazně oslabeno kvůli kurzovému závazku a překoupenosti koruny zahraničními investory na roky dopředu. Proto ČNB musí začít zvyšovat sazby. V červnu, nejpozději v srpnu. A se zvyšováním bude pokračovat i v dalších čtvrtletích. Postupně směrem ke dvěma procentům.

Inflace letos zpomalí a ekonomika poroste o tři procenta, odhadují zástupci bank či podnikatelů v průzkumu

23. 5. 2021 ▪ 3 min. čtení