Po roce a půl sáhla ČNB ke zvýšení úrokových sazeb. Podle analytiků bude růst úroků pokračovat

Česká národní banka zvýšila úrokové sazby – poprvé od loňské krize způsobené pandemií onemocnění covid-19.  Pokud nákaza zůstane pod kontrolou, může jít o začátek celého cyklu zvyšování, který Česko v následujících dvou letech čeká. Domácnosti a firmy se tak musí připravit na dražší úvěry a definitivní konec levných hypoték.

Vedení ČNB ve středu rozhodlo zvýšit hlavní úrokovou sazbu o čtvrtinu procentního bodu na 0,5 procenta. Jde o takzvanou dvoutýdenní repo sazbu, kterou centrální bankéři řídí cenu peněz a ovlivňují komerční úrokové sazby na trhu. Dosud byla 0,25 procenta, což byla jedna z nejnižších úrovní v historii. Loni totiž centrální banka sazbu několikrát snížila, aby pomohla ekonomice v době pandemické krize.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok řekl na tiskové konferenci po zasedání, že pro zvýšení hlasovali čtyři členové sedmičlenné bankovní rady. Jeden z nich dokonce navrhoval zvýšení o půl procentního bodu. Dva členové rady navrhovali, aby sazba zatím zůstala nezměněna.

Obrat v přístupu k sazbám převážná většina analytiků očekávala. I tak patří ČNB mezi první centrální banky na světě, které po pandemii začínají sahat ke zpřísnění měnových podmínek. Půjde o proces, který ve střední Evropě proběhne dříve než v eurozóně, kde trhy očekávají první zvýšení možná až za dva roky. V úterý sazby už zvýšila maďarská centrální banka, v Polsku centrální bankéři s prvním zvýšením zatím vyčkávají, ale podle analytiků se k němu schyluje v listopadu.

„Měnová politika dnešním rozhodnutím pravděpodobně vstupuje do fáze postupného zvyšování sazeb. Lze proto očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i v druhém pololetí letošního roku,“ řekl Rusnok na tiskové konferenci.

Rozhodnutí bankovní rady ČNB je podle Rusnoka reakcí na obavy z inflace, tedy z rostoucích cen v ekonomice. Za nimi stojí rychlejší hospodářské oživení a postupné zlepšování pandemické situace, kterou pravděpodobně půjde zvládnout díky očkování a postupnému promoření populace. Banku ale znepokojuje růst cen, hlavně ve výrobní sféře. Podražují energie i suroviny, jako jsou ocel nebo plasty, ale také čipy nebo stavební materiály. Podle oficiálních statistik vyskočily například v květnu ceny v průmyslu meziročně o pět procent.  Problémy v globálních dodávkách surovin pro průmysl mohou podle Rusnoka trvat i několik let.  

To se postupně začíná promítat i v cenách pro spotřebitele. Míra inflace se drží už měsíce nad dvouprocentním cílem centrální banky a v květnu byla 2,9 procenta, na samém okraji tolerančního pásma. Tempo růstu ve spotřebitelských cenách může v budoucnosti ještě zrychlit, neboť tlak na růst mezd nepolevuje a firmy opět narážejí na nedostatek lidí na pracovním trhu. „Vysíláme signál, že inflaci nebudeme považovat za nějaký nicotný fenomén,“ řekl Rusnok. 

Také dodal, že ke zvýšení sazeb může dojít prakticky na každém dalším zasedání bankovní rady, na kterém centrální bankéři řeší měnovou politiku a hlasují o sazbách. Tato měnověpolitická zasedání jsou naplánována na srpen, září, listopad a prosinec. Na doplňující dotaz novináře guvernér upřesnil, že takové tempo zvyšování klíčové sazby „se nedá vyloučit a docela doufám, že to nebude třeba“. 

I analytici vnímají středeční rozhodnutí ČNB jako start období, kdy sazby půjdou vzhůru. „Je to začátek cesty směřující k normalizaci sazeb, která je nyní už před námi,“ říká makroekonomický analytik České spořitelny Jiří Polanský. Polanský očekává ještě jedno nebo dvě zvýšení na podzim letošního roku, další čtyři zvýšení příští rok a asi dvě v roce 2023. ČNB standardně mění sazby po čtvrtinách procentního bodu, hlavní úroková sazba by se tak za dva a půl roku měla dostat z úrovní blízkých nule až na 2,25 procenta.

Šest důvodů, proč ceny stavebnin letí vzhůru. Může za to dlouhá zima, hlad Ameriky po dřevě i boom elektromobilů

16. 6. 2021 ▪ 5 min. čtení

Další zvyšování na podzim bude podle Polanského reálné jen za předpokladu, že se pandemická situace v létě nezhorší, například kvůli indické mutaci.

Vyšší sazby mohou podle ekonomů zdražit lidem hypotéky a ztlumit poptávku po bydlení, která se během uplynulých měsíců dostala na rekordy. Vyšší úroky také zatraktivní českou měnu pro zahraniční investory, kteří na eurových investicích stále mají sazby blízko nule.

„ČNB šlape na brzdu, protože vidí náznaky přehřívání ekonomiky a obává se dalšího zrychlování inflace,“ řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Ten také upozornil na to, že zvýšení může souviset i s potřebou centrálních bankéřů korigovat dopady rozpočtového utrácení vlády, které také přispívá k růstu cen v ekonomice.