Možnost volně měnit své koruny za dolary, marky, později eura i jiné světové měny, a to doma i za hranicemi, je pro Čechy samozřejmostí už třicet let. Fakt, že s prvním říjnem roku 1995 padla všechna omezení pro nakládání s českou měnou, veřejnost, která měla ještě v čerstvé paměti potupné devizové přísliby, uvítala a brala za doklad úspěšné ekonomické transformace.
Motivem pro zavedení plné směnitelnosti koruny byla však i neschopnost regulátora vynutit si pravidla stanovená tehdejším devizovým zákonem, přičemž nezanedbatelnou roli hrála touha části politické reprezentace, aby Česko jako první postkomunistická země vstoupilo do OECD. To se podařilo. Ovšem spěch a především fakt, že měnový režim koruny se nové situaci nepřizpůsobil, přišly Česko docela draho.
Co se dočtete dál
- Co Češi nemohli před 1. říjnem 1995 legálně dělat se svými penězi a jaké transakce navzdory devizovému zákonu stejně probíhaly regulátorovi přímo pod nosem?
- Co po Česku požadovalo OECD?
- Jak směnitelná koruna přispěla k největší měnové krizi moderního Česka?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
