Vychovatelky nazývá tetami, řediteli neřekne jinak než strejda. U chovanců dětských domovů nic překvapivého. Jaroslavu Holakovskému z Tachova je však už třicet let. A se strejdou a tetami se potkává v tamním „děcáku“ už dvacet dva roků. Hovoří o nich jako o šťastnějším období svého života. Do osmi let se potuloval s matkou a mladší sestrou po ubytovnách, spali i na nádražích či hřbitovech. Až poté úřady Jaroslava se sestrou umístily do dětského domova. „Bylo to vysvobození, žilo se nám mnohem lépe než předtím,“ říká mladý muž, který se tehdy poprvé mohl těšit z dostatku jídla, teplé vody a vlastní postele.

Zbývá vám ještě 95 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se