Ekonom Pavel Makovec je jedním z těch, kdo v devadesátých letech stáli u zrodu českého kapitálového trhu a pak ho po řadu let formovali. Jako ředitel investičního bankovnictví v České spořitelně stál u prvních firemních dluhopisů, které vydaly firmy jako ČEZ nebo Český Telecom. Jeho zásluhou je třeba i to, že si dnes lidé mohou kupovat státní spořicí dluhopisy. Makovec také léta pomáhal rozvíjet tuzemský trh s akciemi – bojoval například za první primární úpis (IPO) v Praze, kterým měla být firma Limart, nebo za vznik burzovního tržiště pro malé firmy, které nakonec vzniklo až s mnohaletým zpožděním.
„Povedlo se tu rozhýbat trh s firemními dluhopisy. Co se ale nepovedlo, byl rozvoj akciového trhu. V tom vidím obrovskou promarněnou šanci,“ říká Makovec, dlouhodobý kritik toho, jak pražská burza v posledních letech ztrácí dech.
HN: Jak se dnes díváte na význam pražské burzy?
Podle mého názoru už někdy od roku 2005 ztrácí pražská burza budoucnost. Ještě v době, kdy se burza prodávala, byla určitá šance ten vývoj zvrátit (v roce 2008 se majoritním vlastníkem stala vídeňská burza, čímž se pražský parket stal součástí skupiny CEE Stock Exchange Group, kam patří i burzy v Budapešti a Lublani – pozn. red.). Dlouhodobě zastávám názor, že by bývalo bylo mnohem lepší, kdyby burzu tehdy koupila varšavská burza. Vídeň není vhodný partner. Situace by také možná byla jiná, kdyby to tehdy chtěl koupit Frankfurt.
HN: Varšava tehdy byla ve hře…
Ano, tehdy varšavská burza dokonce nabízela i lepší cenu, ale bylo to shozeno ze stolu s argumentem, že polská burza je státní a že by to nebyla privatizace. Vídeňská burza sice je privátní, ale kdo jsou akcionáři? Rakouské banky vlastněné municipalitami čili kvazi státní.
HN: Proč si myslíte, že vídeňská burza nebyla dobrá volba?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
