Evropa otevírá běžným investorům dveře k výnosnějším fondům

Kinvestici do soukromého kapitálu už není potřeba být velkým institucionálním hráčem nebo mít pověstný vstupní milion. Díky novým pravidlům pro Evropský fond dlouhodobých investic (ELTIF) se k private equity fondům dostávají i drobní investoři, což má rozhýbat a sjednotit evropský kapitálový trh. Podle expertů, kteří se nad tímto tématem sešli u kulatého stolu Hospodářských novin, tento krok rozšíří spektrum investičních možností, zároveň ale bude vyžadovat větší edukovanost veřejnosti v oblasti financí.

Fondy ELTIF existují už od roku 2015, ale teprve s loňským evropským nařízením získaly svou současnou atraktivitu. „Jsou harmonizované na evropské úrovni a nově nemají žádnou minimální výši investice,“ představil benefity nové regulace těchto fondů Jan Šovar z advokátní kanceláře Finreg Partners. První zmiňovaná výhoda usnadňuje investičním společnostem nabízet tyto fondy v rámci Evropské unie. Druhým plusem je pak zrušení vstupní bariéry, kterou dříve představovala minimální výše investice v hodnotě deseti tisíc eur.

Fondy nyní zároveň umožňují flexibilnější investiční strategii, protože evropská legislativa rozvolnila některá další omezení týkající se aktiv, do kterých je možné v rámci ELTIF investovat. „Principiálně jsou tyto fondy zaměřené na private equity a na dlouhodobé investice. To zase může být určitou nevýhodou, která se projeví například v pravidlech pro odkupy a v omezené likviditě,“ upozornil Šovar.

Dalším limitem může být to, že zřízení fondu ELTIF vyžaduje povolení České národní banky. „V praxi to může prodloužit uvedení samotného fondu na trh, protože musí proběhnout ještě povolovací řízení,“ dodal Šovar.

BeNative

Plošný zákaz hazardu nic neřeší, množí se černé herny. Cestou je chytrá regulace

▪ 5 min. čtení

Delší horizont, větší výnos

V českém prostředí je ELTIF zatím novinkou, správci aktiv otevírají první fondy tohoto typu nebo se na jejich spuštění připravují. „Již v loňském roce jsme jako Moventum zpřístupnili několik fondů ELTIF v rámci naší lucemburské platformy. Jakožto mezinárodní investiční platforma vidíme rostoucí poptávku po těchto nástrojích, zejména mezi poradci obsluhujícími afluentní klienty,“ potvrdil CEO společnosti Moventum Jan Zendulka.

Tradiční třídy aktiv doplněné o ETF a nyní také právě o fondy ELTIF jsou podle něj na vzestupu. „Tyto nástroje jsou v hledáčku investorů a poradců, kteří dlouhodobě spolupracují s klienty a pomáhají jim sestavit investiční portfolio. Často hledají alternativy, jak portfolio diverzifikovat a zabezpečit. ELTIF je pro ně dobrým doplňkem tradičních aktiv,“ uvedl Zendulka.

Tento typ investice může být také součástí dlouhodobého investičního produktu (DIP), který se v Česku stává oblíbenou formou zabezpečení na důchod. „Z našeho pohledu dává spojení ELTIF s dlouhodobým investičním produktem (DIP) smysl nejen kvůli daňovým výhodám, ale i kvůli možnosti sestavit skutečně robustní, dlouhodobé portfolio – přesně to, co bude český investor v budoucnu potřebovat.,“ doplnil Zendulka.

Oproti akciovým trhům nabízí alternativní investice zpravidla vyšší zhodnocení. „Výnosy se mohou pohybovat ve dvouciferných číslech, záleží ale na zaměření trhu. Pokud je fond likvidnější, samozřejmě takového výnosu nedosáhne,“ prozradil v debatě obchodní ředitel investiční společnosti Avant Michal Brothánek. Daní za slibné zhodnocení je právě dlouhodobost fondu. „Investor nesmí očekávat, že investiční období potrvá třeba jen tři roky. Investice jdou často do nemovitostí, developerských projektů a firem. Investiční horizont je pět a více let,“ dodal Brothánek.

Češi mají zbytečné úspory

Ačkoli investiční příležitosti se dál rozšiřují, v Česku stále ještě převažuje konzervativní přístup, do investování se lidé pouštějí jen pomalu. A to navzdory snižujícím se úrokovým sazbám spořicích účtů a termínovaných vkladů, kde má velká část obyvatel uložené své úspory. „Češi si pořád chtějí držet likviditu a nízké riziko investice,“ zhodnotil situaci Brothánek. V evropském srovnání patří Česko k zemím s nejvyšším podílem disponibilních úspor domácností, který se pohybuje přes patnáct procent.

Populace navíc stárne a otázka finančního zabezpečení na stáří se stává palčivým tématem, které zdůrazňuje potřebu větší finanční gramotnosti a odpovědnosti.

„Myslím, že to je teď nejdůležitější práce finančních a investičních poradců, aby své klienty tímto obdobím provedli,“ konstatoval Zendulka. Edukace české veřejnosti je podle něj nezbytná, protože ve srovnání se západními trhy je v tuzemsku poměr peněžních prostředků vložených do investic oproti financím uloženým na běžných nebo spořicích účtech velmi nízký.
Rozhýbat v Česku zájem o investování částečně pomáhá digitalizace, díky které se objevují jednodušší způsoby, jak s investováním začít a jak své investice spravovat. „Tento vývoj urychlila covidová pandemie a neustále se vyvíjejí nové nástroje, které s investováním radí,“ poznamenal Šovar.

V tomto vývoji bude pochopitelně hrát svou roli také umělá inteligence. Brothánek v debatě popsal, jak už v současné době nástroje řízené umělou inteligencí pomáhají investičním společnostem zrychlovat a zjednodušovat některé procesy, například výpočet čisté hodnoty aktiv.

Do budoucna by AI mohla sloužit i samotným investorům. „Dokážu si představit, že na základě dat z historie dokáže například dobře anticipovat budoucí vývoj trhu. Samozřejmě ale bude potřeba, aby to korigoval nějaký lidský faktor,“ zdůraznil Brothánek v závěru debaty.

Partnery debaty jsou Avant, Finreg Partners, Moventum.