Plošný zákaz hazardu nic neřeší, množí se černé herny. Cestou je chytrá regulace

Výnosy z daní z hazardních her každoročně rostou, loni poprvé překonaly hranici 20 miliard korun, celkové daňové inkaso se vyšplhalo na 21,4 miliardy. Ovšem mnoho tradičních značek, jako Rebuy Stars a další, v Česku skončilo nebo mají problémy. „Český trh s hazardními hrami prochází výraznou reformou. Ještě před deseti lety se dalo říct, že Česko je kasinem Evropy, měli jsme tu téměř sto tisíc povolených výherních hracích automatů, téměř devět tisíc heren a kasin a v přepočtu na obyvatele jsme byli druhá země na světě, co do počtu hazardních her,“ řekl Jan Řehola, ředitel Institutu pro regulaci hazardních her, v diskusi Hospodářských novin, která se konala na začátku května.

„Nicméně situace se změnila, počet heren a kasin klesl o 95 procent na současných 700, počet legálních automatů klesl o více než 80 procent na dvacet tisíc. V přepočtu na obyvatele už jsme daleko pod průměrem Evropy, za Německem a dalšími zeměmi,“ dodal Řehola. Z kamenných provozoven se však hazard přesunul do online prostředí, kde hraní a sázení naopak roste.

Loňský vládní konsolidační balíček zvýšil zdanění hazardu a nyní je jedno z nejvyšších v Evropě. Změnil se i způsob, jakým se tato daň rozděluje mezi stát a obce. Obcím, na jejichž území herny a kasina jsou, příjem klesl.

Výzkum: zákaz heren kriminalitu nesnížil

Obce si mohou samy rozhodnout, zda na svém území hazardní herny a automaty povolí, či nikoliv. Často je zakazují ve snaze snížit kriminalitu. „Podle našich výzkumů mezi městy a obcemi se to ale nestalo, byť starostové tvrdí do médií něco jiného,“ zmínil Jakub Žofčák, analytik z Centra ekonomických a tržních analýz. Hazard a jeho negativní dopady se podle něj jen přesunuly do online prostředí a za zavřené dveře do nelegálních heren.

I podle Tomáše Pintéra, starosty obce Planá, která má k hazardu liberální postoj a na jejímž území fungují dvě kasina, absolutní zákaz vede ke vzniku nelegálních heren. „Kasina jsme povolili, protože chceme mít hazard pod kontrolou. Druhým motivem jsou finanční zdroje, které jsou pro chod obce a její možnost rozvíjet se významné. Nastavili jsme s provozovateli heren pravidla spolupráce, kdo se o co bude starat, včetně například ochranky. Funguje to a jsme spokojeni. Od občanů nemáme jedinou stížnost,“ přiblížil Pintér. Po změně pravidel rozdělování peněz ovšem obec přišla o 80 procent rozpočtu. „Bylo to náročné, měli jsme rozjeté investiční akce, ale musíme se s tím nějak popasovat,“ konstatoval Pintér.

V současnosti čtyři největší česká města – Praha, Brno, Ostrava a Plzeň – zavedla na hazard úplný zákaz. „Ale když se podíváme, jak se dělá chytrá regulace, aby well‑being občanů byl co nejvyšší a společenské náklady co nejnižší, pak nejlepší je přiměřená regulace. Tedy nikoli úplná liberalizace, kdy automaty jsou na každém rohu a neplatí pro ně žádná pravidla, ale ani úplná prohibice. Ideální je stav, kdy pro hazard platí přísná pravidla, která se dodržují. Ovšem na ilegálním trhu taková pravidla nastavit nejdou,“ poukázal Řehola.

Poté, co velká města kasina zakázala, začala se stavět v prstencích kolem nich, typickým příkladem je Vestec u Prahy. „Nevidím důvod, proč by v Praze nemohlo být čtyři nebo pět kasin. Z 28 evropských metropolí nenajdeme kasina jenom v pěti,“ podotkl Řehola. Cílem podle něj je, aby hráč, který chce hrát, měl legálně kam jít.

„Dnes jsou všichni hráči registrovaní, musí si nastavit sebeomezující opatření, zjišťuje se původ jejich financí, nezahrají si hráči, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi, a tak dále. Existuje řada nástrojů, které stát zavedl. Ale když to celé zakážou, tak tato opatření nepracují,“ konstatoval Řehola.

Černý trh tvoří až třicet procent legálního

Výzkumný tým Jakuba Žofčáka vypracoval v roce 2022 rozsáhlý výzkum společenských nákladů hazardu. „Vládní výdaje jsou spojeny s exekucemi, se zavíráním hráčů do vězení, pokud spáchají trestný čin, a podobně. Jde o částku zhruba pět až dvanáct miliard korun ročně,“ zmínil Žofčák. Soukromé náklady jsou ale vyšší, okolo sto miliard korun. „Patří tam prohrané peníze, tvoří polovinu této částky. Pak také úroky na dluzích spojených s hazardem nebo nižší mzda, protože hráč nechodí do práce. Do externalit patří také světelné a zvukové znečištění z heren, násilné trestné činy a dopady na děti hráčů, tam jde o dvě a půl až pět miliard korun,“ dodal Žofčák.

Starosta Pintér podotkl, že v úhrnu vkladů raketově roste online hraní. „Úhrn vkladů za jeden kvartál vzrostl za poslední čtyři roky ze třiceti miliard ke sto dvaceti miliardám. Došlo k enormnímu přesunu. Problém tedy bude do budoucna nikoli v kasinech, ale v online hraní,“ je přesvědčen Pintér.

Velkým tématem v hazardu je také černý trh s hrami, ať už online, nebo v kamenných hernách. V Institutu pro regulaci hazardních her se pokusili výzkumem černý trh zmapovat. „Došli jsme k číslu, že černý trh v Česku dosahuje kolem dvaceti až třiceti procent legálního trhu. Například celní správa od roku 2017 do současnosti v tuzemsku odhalila více než 1400 černých heren. Jen připomínám, že těch legálních máme 700,“ podtrhl Řehola. Je to podle něj důkaz, že černý trh s hazardem i v reálném prostředí nabývá velkých rozměrů. A společenské náklady plynoucí z něj jsou podle Řeholy ještě vyšší než náklady z legálně provozovaných her.

Partnerem debaty je Institut pro regulaci hazardních her.