Kvůli boji s covidem ubývá svobody, přibývá napětí, píše ve výroční zprávě PPF šéf skupiny Bartoníček

Finanční skupina PPF v pondělí zveřejnila dlouho očekávanou výroční zprávu – první po březnové tragické smrti zakladatele firmy, miliardáře Petra Kellnera. Současný šéf firmy Ladislav Bartoníček v jejím úvodu napsal, že v důsledku boje s covidovou pandemií ubývá svobody a mezi lidmi a státy narůstá napětí a neporozumění. 

„V PPF si dnes silně uvědomujeme, že covid změnil a ještě změní svět, jak jsme jej poslední desetiletí znali,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2020, zveřejněné na webových stránkách firmy. „Nepůjde jen o větší digitalizaci, práci na dálku nebo rozvoj e-commerce. Bohužel sledujeme, že i v rámci boje s pandemií dál ubývá svobody a přibývá regulace, že mezi lidmi i státy roste napětí a neporozumění.“  

Výroční zpráva PPF za rok 2020

Bartoníček ale také dodává, že krize dokázala odhalit občanskou energii, skutečnou schopnost vést a semknout se. „Také jsme všichni dostali lekci, že lidstvo není všemocné,“ napsal. 

PPF je v Česku největší soukromou finanční skupinou. Její výroční zprávu média tradičně sledují hlavně proto, že to vždy byl jeden z nemnoha oficiálních zdrojů informací o směřování skupiny a postojích nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. V minulosti se ve výroční zprávě objevovaly také jediné oficiální Kellnerovy fotografie.  Hospodaření PPF se loni propadlo do celoroční ztráty, poprvé ve třicetileté historii firmy. Skupina vykázala ztrátu 291 milionů eur (7,4 miliardy korun), oproti čistému zisku více než jedné miliardy eur v roce 2019. Největší podíl na ztrátě měla splátková skupina Home Credit, kterou pandemie a následné  zastavení ekonomik zasáhly na všech deseti trzích, kde působí.  

Speciál HN: Rodinné firmy

Velké čistění v PPF. Ještě před smrtí Petra Kellnera se ve finanční skupině rozjely změny, které pokračují

29. 7. 2021 ▪ 11 min. čtení

Zakladatel a hlavní stratég PPF Kellner zahynul na konci března při havárii vrtulníku během heliskiingu na Aljašce. Tragická událost zastihla firmu uprostřed rozjetých mnohamiliardových transakcí. Dočasně se správcem pozůstalosti stala Kellnerova manželka Renáta, jež je také až do ukončení dědického řízení vedena jako majitelka PPF. Vzhledem k majetku, který po nejbohatším Čechovi zůstal, dědické řízení nejspíš neskončí dříve než za dva roky.  

Také Kellnerová ve výroční zprávě zveřejnila krátký text, a to hned na první stránce. Napsala, že Petr Kellner věnoval celý život rozvoji skupiny, „celý svůj život spěchal, zkoumal, vzdělával se“, dokázal inspirovat a „dával si cíle a výzvy, které jiní považovali za nemožné“. Podle ní také hledal rovnováhu mezi rodinným životem a „svobodou, rizikem a odpovědností“. 

„Petr nám velmi chybí, ale PPF musí fungovat dál. Vím, že to nebude snadné, ale nemám pochybnosti, že to všichni společně zvládneme,“ napsala Kellnerová k fotografii, na níž je někdejší majitel PPF vyfocen vedle motocyklu Harley-Davidson, v džínách a kožené bundě, patrně kdesi v poušti v USA. 

PPF spravuje aktiva za více než jeden bilion korun, zakladatel Kellner ve skupině držel 98,93 procenta. Bez závěti bude o rozdělení majetku mezi vdovu a čtyři děti rozhodovat soud. Očekává se ale, že si Renáta Kellnerová podrží ve skupině majoritu. Kellnerová se také musela od dubna částečně začít podílet na řízení firmy, což předtím přenechávala jiným. Také nově vznikl čtyřčlenný řídicí výbor, kde je vedle Bartoníčka, minoritního akcionáře PPF, i finanční ředitelka Kateřina Jirásková, další akcionář Jean-Pascal Duvieusart a advokát Tomáš Brzobohatý.

Nové vedení PPF zatím ukazuje, že chce dotáhnout do úspěšného konce hlavní projekty, které Kellner vytyčil ještě před smrtí. Jde hlavně o posílení ve střední Evropě a větší obezřetnost na riskantních trzích, jako je Čína. PPF také pracuje na zjednodušení řízení celé skupiny  a přeskupuje byznys tak, aby se jednotlivé aktivity rozřadily do divizí podle sektorů − například finanční služby, telekomunikace či strojírenství − a aby vznikla struktura, jejíž části bude snazší třeba umístit na burzu.

Bartoníček k loňskému roku napsal, že ztráty ze splátkového byznysu se dařilo částečně brzdit díky telekomunikačním firmám skupiny – operátorům O2 a Telenor a infrastrukturní skupině Cetin. V polovině roku se PPF také podařilo dokončit u firem ze skupiny Telenor rozdělení. Šlo o vydělení vysílacích věží a další infrastruktury do firmy Cetin, podobně, jako to před několika lety PPF udělala v případě O2.

Loni také firma dokončila nákup televizní skupiny CME, konglomerát středoevropských televizí, do nějž patří i největší česká soukromá televize Nova. 

Bartoníčkův úvod ve výroční zprávě ale zmiňuje i další milníky roku 2020: firma koupila padesátiprocentní podíl v tureckém výrobci autobusů TEMSA a tím rozšířila svá strojírenská aktiva, soustředěná kolem výrobce kolejových vozidel Škoda Transportation. Podle výroční zprávy si PPF z transakce zaúčtovala „zisk z výhodné koupě“ 14 milion eur, protože tureckou firmu v problémech koupila o více než polovinu levněji, než jaká byla čistá hodnota aktiv TEMSA.    

Biotechnologická společnost Sotio zase zaznamenala první významný zisk, když prodala minoritní podílu ve švýcarské biotechnologické firmě NBE-Therapeutics. Současný šéf PPF také zmínil pomoc, kterou firma přispěla k boji s pandemií – například nakupovala a rozdávala ochranné pomůcky, testovací sady nebo plicní ventilátory.

Výroční zpráva ale nezmiňuje dva hlavní projekty, které PPF připravovala už loni a do kterých se pustila letos – ovládnutí celého operátora O2 a převzetí české banky Moneta. Plán vytvořit na základě Monety novou bankovní skupinu a konkurenta velkých tradičních ústavů ale v červnu zamítli akcionáři banky. 

Úvody výročních zpráv PPF se už minulosti dotýkaly důležitosti svobody v podnikání. Ve zprávě za rok 2018 si  Petr Kellner například postěžoval, že západní společnost je “stále více ovládána ideologií individuální nárokovosti, rovnostářstvím a relativizováním tradičních hodnot,“ což podle něj omezuje svobodu, kreativitu a kritické myšlení. Ve stejné výroční zprávě také například ujišťoval, že PPF „nemůže a nechce, ač je z toho někdy podezírána, vstupovat do politiky.” 

Ve výroční zprávě je také zmínka o dohodě z roku 2019, podle které má společnost Emma Omega finančníka Jiřího Šmejce prodat svůj celý menšinový podíl 8,88 procent v Home Creditu finanční divizi PPF. K vypořádání transakce by mělo dojít na konci roku 2023. PPF by se tak stala ve splátkové firmě jediným vlastníkem.