Zpocený sovětský velvyslanec sedí u stolu v tajném velitelství amerických jaderných sil. Při rozhovoru se svým opilým premiérem dělá vše pro to, aby odvrátil nevyhnutelnou jadernou katastrofu, kterou způsobí omylem vydané rozkazy americkým vojákům, kteří obsluhují jaderné zbraně. Sovětský svaz totiž aktivuje tajnou zbraň zvanou „bomba posledního soudu“. A svět se spolu s velitelem jaderného bombardéru sedícím obkročmo na uvolněné padající bombě řítí k nevyhnutelné zkáze.
Satira „Dr. Divnoláska aneb Jak jsem se naučil nedělat si starosti a mít rád bombu“ byla natočena v roce 1964, v čase vrcholné studené války, kdy za největší hrozbu byla považována jaderná válka. Aby tuto hrozbu alespoň trochu omezily, začaly mocnosti pracovat s konceptem odstrašení, tedy myšlenkovým konstruktem, že za útok zaplatí buď neúměrně vysokými ztrátami a dalšími náklady a jeho útok nebude úspěšný, nebo bude tvrdě potrestán. V obou případech to v zásadě zaručovalo celosvětovou jadernou katastrofu.
A fungovalo to, tedy alespoň na velmoci vlastnící jaderné zbraně. Ale při pohledu na dnešní Afghánistán po dvaceti letech války s hnutím Tálibán by se dalo říci, že koncept odstrašení se v časech tzv. asymetrických hrozeb poněkud přežil. Na teroristy odhodlané obětovat vlastní život nebo i na těžko dohledatelné útočníky v anonymitě kyberprostoru hrozba odvetného úderu nebo neúspěchu zabírá jen málo nebo vůbec.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
