Do stroje založí díl, přitlačí na něj lis s kovovou částí a hotový výrobek vhodí do modré krabice vedle sebe. Pak sáhne pro další díl a celý proces opakuje znovu a znovu, s bezchybnou pravidelností a strojovou přesností pohybů. Božena Pailová vyrábí rotory, a přestože někomu by se mohla tahle práce zdát jako rutina, ona se u ní spokojeně usmívá. „Je to taková skládanka z malých dílků. Strašně mě to baví,“ říká Pailová a se srdečným úsměvem dodává, že se do práce každé ráno těší.

Nosí modré firemní triko Soley a na svého zaměstnavatele nedá dopustit. Osmapadesátiletá Pailová má, stejně jako naprostá většina zaměstnanců tohoto výrobního družstva v České Třebové, zdravotní postižení. Kvůli nemocným kloubům a lupence je v invalidním důchodu. V Solee je zaměstnaná pátým rokem, předtím pracovala čtrnáct let v Avii v Lanškrouně.

„Je moc fajn, že tu mám možnost upravit si pracovní dobu podle své potřeby. Vím, že osm pracovních hodin bych se svým zdravotním stavem nezvládla. Dohodla jsem se tu na šesti hodinách a vyšli mi vstříc,“ vysvětluje Pailová. Jako další velký benefit vnímá předsedu družstva Solea Leoše Jiřeleho. „Má dobré vystupování, o lidi se stará, zajímá se. Když za ním s něčím přijdu, nikdy mě neodbude, vždy se snaží můj problém vyřešit,“ dodává.

I díky těmto vlastnostem získal Leoš Jiřele předloni ocenění Laskavec, které vyzdvihuje osobnosti, jež nezištně pomáhají. „Člověka nevnímáme jako kolonku, ale jako lidský osud s příběhem. Čím závažnější diagnózu má, tím je pro něj uplatnění na trhu práce složitější. A tím větší má pro nás smysl nabídnout mu místo,“ říká podnikatel.

Ženy jsou lepší

Soleu založil Jiřeleho otec František Jiřele v roce 2000. Jelikož už tehdy měli v rodině člena s handicapem − teta byla po transplantaci plic a chodila s kyslíkovou bombou −, jedním z hlavních kritérií byla bezbariérovost celého provozu. Firma začínala jako chráněná dílna se třemi zaměstnanci.

„S tátou jsme viděli, jak to má člověk s handicapem těžké. Teta si sice sháněla práci, ale bylo to obtížné. Nejhorší na psychiku handicapovaného člověka je, když bezmocně sedí doma a kouká do zdi. I proto jsme se rozhodli založit tuhle firmu, která dá lidem s handicapem šanci,“ přibližuje Jiřele svůj podnik, jenž nyní dosahuje 70milionového ročního obratu. Solea je výrobní družstvo se statusem chráněné dílny, to znamená, že na své handicapované zaměstnance čerpá podporu od státu. Ta tvoří zhruba 12 procent obratu.

Solea začínala s jednoduššími montážemi a zámečnickými pracemi, dnes se věnuje především vstřikování plastů, lisování kovů, montážím, potisku a kovovýrobě. Celkově zaměstnává 140 lidí, z toho 74 procent tvoří ženy. „Potřebujeme mnoho montážních pracovníků a ženy se svými jemnými prsty jsou na montážích prostě lepší,“ říká Jiřele, zatímco prochází prvním patrem provozovny. Za širokými stoly tu sedí naproti sobě asi dvě desítky pracovníků v modrých a zelených stejnokrojích a všechno jsou to skutečně ženy různého věku.

Božena Pailová je ve druhém stupni invalidního důchodu a nedokáže dělat osm hodin v kuse. Práci v Solee si pochvaluje především proto, že si pracovní dobu může upravit podle svých možností.
Božena Pailová je ve druhém stupni invalidního důchodu a nedokáže dělat osm hodin v kuse. Práci v Solee si pochvaluje především proto, že si pracovní dobu může upravit podle svých možností.
Foto: Jiří Benda

Postižení vykonávají i náročné práce

Zhruba 80 procent zaměstnanců v Solee má nějaké zdravotní postižení, od vrozených vad přes vady pohybového aparátu, lidi po onkologické léčbě až po roztroušenou sklerózu či autismus. Mnoho firem zaměstnávajících handicapované přiřazuje těmto lidem pouze nenáročné práce, kde se takříkajíc nedá nic zkazit, jako třeba pozici vrátného nebo výrobu velmi jednoduchých věcí, například dekorací. V Solee ale lidé s postižením vykonávají plnohodnotnou práci a mají plnou zodpovědnost za její kvalitu. „Pro mě je stokrát jednodušší přemýšlet, jak zvládneme nový projekt, než se s jedním jediným člověkem loučit proto, že pro něj nemáme práci,“ uvažuje Jiřele.

I lidi s výrazným handicapem se proto snaží zařadit do poměrně složitého výrobního procesu, jako jsou například pokročilé montáže dílů, lisování plastů či obrábění kovů. „Právě tím jsme specifičtí, dokážeme každému najít jeho parketu. U práce s handicapovanými lidmi je velmi důležitý individuální přístup a velká míra empatie. Je třeba více hledat, co by jim šlo. A když to najdete, zjistíte, že jsou v té činnosti lepší než řada zdravých lidí,“ podotýká Jiřele.

V Solee například už přes dvacet let pracuje Karel, který trpí duševním onemocněním. Někdy pomáhá s manipulacemi se zbožím, jindy manuálně montuje díly. Tyto práce mu moc nejdou a ve svém výkonu je podprůměrný. „Jakmile ho ale postavíte ke stroji, do nějž může něco zakládat, například k nýtování, v ten moment je jedním z nejlepších ve firmě. Takže na montáži by se s ním kolektiv chtěl rozejít, protože nepřispívá k výkonu týmu, ale když je u stroje, všichni ho chtějí. Říká, že s tím strojem závodí,“ popisuje s úsměvem Jiřele.

Dalším příkladem je paní Kateřina, která trpí roztroušenou sklerózou. Patnáct let byla doma, kde nemohla dělat téměř nic a doslova zírala celé dny do zdi. Podle Jiřeleho slov přemýšlela, jestli vůbec má smysl být na světě. Vadilo jí také, že je přítěží pro svou rodinu, která ji musela živit. V Solee jí našli práci, dělá na montáži a pomáhá s úklidem. „Smysl jejího života dostal nový rozměr, cítí se užitečná. Nosí domů výplatu a zlepšila se jí psychika, což je i pro rodinu velký přínos. Zbožňuji podobné příběhy, kdy se nám podaří vrátit člověka do života,“ přibližuje Leoš Jiřele.

Jedním z produktů družstva Solea jsou žíhané desky vyrobené z odpadního plastu, který by jinak přišel nazmar. Desky slouží například jako stoly pro recepce ve firmách.
Jedním z produktů družstva Solea jsou žíhané desky vyrobené z odpadního plastu, který by jinak přišel nazmar. Desky slouží například jako stoly pro recepce ve firmách.
Foto: Jiří Benda

Z odpadu dělají desky pro firmy

Zatímco procházíme hlavní budovou Soley, míjíme nenápadný firemní obchůdek hned vedle jídelny. Obsluhuje v něm Pavla, prodavačka na vozíku. Je to obchod s potravinami, bezobalovou drogerií a drobným zbožím do domácnosti. Celý sortiment má ve stylu bio a zero waste, tedy drogerii si zde lidé stáčí do vlastních kanystrů nebo PET lahví, maso je od řezníka vedle ze dvora, ostatní potraviny také od místních farmářů. Zajímavostí jsou i ceny, které jsou o poznání nižší než v supermarketech. Všechno se tu prodává za nákupní cenu, na zboží není žádná marže. „Tenhle obchod je určený pro naše zaměstnance a jejich rodiny, aby si mohli levněji nakoupit kvalitní potraviny. Byli jsme překvapeni, jaký je o některé výrobky zájem,“ říká s potěšením v hlase Jiřele.

Kromě sociální prospěšnosti se Solea zaměřuje i na udržitelnost ekologickou. Důležitou částí firmy je lisovna plastů, plastové díly dodává hlavně pro automobilový průmysl. Při lisování vzniká velké množství odpadu. Část tohoto odpadu většina lisoven nevyužívá, protože zpracovat ho je složité. Solea se ale právě na tento odpadní materiál zaměřila.

Top zaměstnavatelé

Stáhněte si přílohu v PDF

„Vidíte tenhle granulát? To všechno je rozemletý odpad z lisování,“ říká Jiřele a do hrsti přitom nabírá bílé a modré plastové vločky. „My ten odpad využíváme pro další výrobu.“ Vznikají z něj například desky pro recepce. Jedna taková je k vidění v pražském Karlíně, v showroomu firmy Lino Design. Solea na projektu spolupracovala s Josefem Rozehnalem z firmy Nahaku, která se na upcyklaci odpadu specializuje.

Další cirkulární stolní desky dodala Solea, ve spolupráci s designérkou Petrou Šťastnou, do kavárny Kabinet Múz v Brně. Právě ekologie a cirkularita, tedy nacházet pro odpady další využití, je směr, na který se chce nyní Leoš Jiřele se svou firmou zaměřit. „Trápí mě, co provádíme naší planetě. I firmy, jako jsme my, ale mohou přispět ke změně. Chci do budoucna najít ještě další způsoby a technologie, které umožní být více cirkulární, a nové cesty, jak odpad chytře využívat,“ plánuje předseda družstva.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Top zaměstnavatelé.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru