Ceny letí nahoru! Zdražuje se nejvíc za posledních 13 let, hlásá reklamní leták koalice Spolu a hned nabízí vysvětlení: za astronomické ceny prý může nejen špatné hospodaření státu, ale i neschopnost zjednodušit stavební řízení. 

Koalice Spolu není jediná, kdo pochopil volební potenciál, který se dá získat z vysokých cen. Šéf pirátských poslanců Jakub Michálek v parlamentu zase sugestivně vyzval premiéra Andreje Babiše, co „konkrétně bude dělat s tím zdražováním, aby se to nepromítlo negativně na životech občanů“. Načež mu premiér slíbil, že udělá maximum pro to, aby nerostly ceny energií, ale ten zbytek je na centrální bance, jejímž úkolem (ze zákona) je krotit inflaci. Jen by podle premiéra bylo dobré, aby při tom krocení nezvyšovala úrokové sazby, což je přesně to, čím – alespoň zatím – chce ČNB inflaci srazit.

Nutno dodat, že do cen se chtějí pustit i politici dalších stran, přičemž zástupci Přísahy a SPD by úplně ze všeho nejraději kontrolovali ceny potravin v řetězcích. 

Politické proklamace, které se týkají inflace, připomínají debaty v restauračních zařízeních v pokročilých hodinách, kdy někoho napadne zabrousit do hlubin filozofie a všichni ostatní se tváří, jako by Schopenhauera a Nietzscheho denně konzumovali. V praxi má dost lidí problém i s vyslovením jmen filozofických velikánů, natož s pochopením myšlenky.

Inflace je totiž teoreticky poměrně obtížný ekonomický fenomén, u kterého platí jediné – důvody, proč inflace rostla v minulosti, jsou jiné, než proč roste teď. A recept, jak na ni, nemusí fungovat vždycky stejně.

Ikona krotitelů inflace, někdejší guvernér americké centrální banky Fed Paul Volcker zkrotil ceny na počátku 80. let minulého století. Díky jeho zásahu inflace v průběhu tří let klesla z patnácti procent na tři. Stačila „maličkost“: zvýšit úrokové sazby na dvacet procent.
Převedeno do dnešních dní, musela by Česká národní banka zvednout úroky ze stávajících 0,75 procenta na pět šest procent. S inflací by se tak pravděpodobně vypořádala skvěle. Ekonomice by ale podrazila nohy, státní dluh by se stal neufinancovatelným a lepší dostupnost bydlení by drahé peníze také nepřinesly.

To samé platí pro regulaci, kterou tak miluje krajní levice i pravice. Jak zase a znovu potvrdil poslední berlínský pokus regulovat nájemné, hlavním výsledkem je nedostatek regulovaného (levnějšího) zboží a prudký růst cen všeho ostatního.

Největším problémem české inflace nejsou ani tak ona čtyři procenta, přes která se v meziročním srovnání přehoupla v srpnu. Daleko horší je, že s vyšším tempem růstu cen počítají jak domácnosti, tak i firmy. A přizpůsobují tomu svoje představy o mzdách, platech i cenách produkce.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se