Zavedením automatizace se firmy dostávají na cestu jejího neustálého zvyšování

S automatizací firmy většinou začínají při zavádění informačních systémů pro řízení životního cyklu výrobku, plánování podnikových zdrojů či správu dat o produktech. Mnohdy při tom ale přehlédnou důležité detaily, které efektivitu výsledného řešení zbytečně snižují. Často také nevědí, co vše a jak lze automatizovat, nebo nemají celkový obrázek o přínosech. „Narážíme na firmy, kde nasadili spousty softwarových nástrojů i strojů, upravili procesy a nyní mají pocit, že vše bude desítky let beze změn fungovat. Ale to je omyl. Vzniká další ohromný prostor pro automatizaci a optimalizaci,“ říká Petr Pospíšil, ředitel české a slovenské pobočky společnosti EPLAN.

HN: Jaký vliv měla pandemie na postup automatizace v českých podnicích?

Těžko bychom našli nějakou firmu, kterou pandemie neovlivnila. Ale pokud jde o automatizaci, podařilo se nám i během posledních 12 měsíců dokončit řadu rozjetých projektů, které podpořily tolik potřebný přechod do on‑line světa. Start nových projektů ale pandemie bohužel oddálila – ať už kvůli nemožnosti osobních jednání, nebo nedostupnosti potřebných lidí, ale také z důvodu obav o budoucnost podniků a následného pozastavení investic, které mohou počkat. Na druhou stranu se ale jasně ukázalo, jak dobrou odpovědí je automatizace na pandemickou situaci a obecně na nedostatek zaměstnanců nebo vysokou cenu jejich práce, ale i to, že je z dlouhodobého i střednědobého hlediska pro přežití firem nezbytná.

HN: S jakými oblastmi automatizace výroby většinou podniky začínají?

Určitě s těmi nejvíce známými, jako jsou řešení pro řízení životního cyklu výrobku (PLM), plánování podnikových zdrojů (ERP) či správu dat o produktech (PDM). Pokud nakupují nové stroje do výroby, zpravidla již jsou vybaveny různými chytrými prvky a příslušnými rozhraními. Často se ale zapomíná například na to, že elektroprojekce kreslí na papír nebo v nějakém jednoduchém projekčním programu, obchodník jen odhaduje, kolik si za výrobek má firma říct, nákupčí kupuje pokaždé něco jiného, příprava výroby tráví dny nad rozdělováním dodávek komponent na zakázky a že se chytré stroje manuálně konfigurují podle neúplných projektů. Tyto záležitosti se snadno přehlédnou nebo se do jejich řešení po náročné implementaci PLM či ERP už nikomu nechce pouštět. Možná také ve firmě netuší, jak se do automatizace v uvedených oblastech pustit.

HN: Je možné modernizovat a automatizovat každé výrobní zařízení?

Univerzálně to nelze říct, ale zatím jsme se nesetkali s firmou, kde bychom neviděli velký prostor pro zefektivnění. Výsledkem může být zvýšení prodeje a obratu, pokles nákladů, snížení reklamací nebo třeba zrychlení vývoje a výroby. Spíše ale narážíme na neochotu ve firmě něco měnit nebo snahu řešit automatizaci dílčími projekty, realizovanými vlastními zaměstnanci. Ze zkušenosti ale víme, že to může trvat rok i dva a stát spoustu peněz, aniž by došlo k požadované změně. Zaměstnanci jsou totiž určitě odborníci například na inženýring nebo výrobu, ale ne na standardizaci a automatizaci, které se my věnujeme už více než 30 let.

HN: Ve kterých oblastech pokročila automatizace nejdále?

Již dnes existují nástroje a ověřené procesy, které umožňují vysokou míru automatizace. Například projekční oddělení poskytne obchodníkům nástroj, ve kterém mohou konfigurovat výsledný produkt. Obchodník tak získá jasnou představu o nákladech a neprodá něco, co firma neumí nebo nechce vyvíjet a prodávat. Na základě vstupů od obchodu již projekce pouze skládá vyladěné části do dokumentace a kompletní projekt je rychle dostupný třeba i jako 3D model, který si může zákazník prohlížet v tabletu, v rámci rozšířené reality třeba i na místě budoucí instalace výrobku. Takový projekt je sestaven ze standardně nakupovaných komponent a zařízení nebo již z předvyrobených funkčních celků. Standardizace produktů usnadní nejenom vývoj, nákup, přípravu výroby a výrobu, ale i následnou údržbu.

Výrobní stroje pak mohou využít data z elektronické dokumentace, včetně například i výpočtu optimálního uložení vodičů v rozvaděči. Stroje pak vodiče automaticky nastříhají, opatří koncovkami, popíší a seřadí do zásobníku tak, aby je mohl i málo kvalifikovaný operátor výroby, pod vedením našeho softwaru, namontovat do zařízení. Už dnes máme zákazníky, kteří takto vyrábí, a v Česku i na Slovensku používají naše nástroje a optimalizované procesy tisíce firem.

HN: Jaké překážky, kromě finančních, musí podniky uvažující o automatizaci překonat?

Kolik mě to bude stát peněz, bývá jedna z prvních otázek ještě dříve, než vlastně víme, co chceme a můžeme zlepšit. Správně by se manažeři měli ptát, co mi to přinese a jakou to pro mě bude znamenat investici? Kromě finančních investic musí firmy do automatizačních projektů investovat i čas, a ten lze také ocenit. Další překážkou bývá rezistence oddělení a lidí na změny. Často nejsou schopni vidět celý proces od vývoje produktu až po jeho výrobu a údržbu. Někdo se třeba bojí, že by se musel učit něco nového nebo že jeho profese již nebude potřeba. Je na managementu, aby chápal přínos automatizace a změnu společně s námi řídil a své lidi k ní motivoval.

HN: V čem podniky při zavádění automatizace nejčastěji chybují?

Především nevědí, co vše a jak lze automatizovat, a také nemají celkový obrázek o přínosech. Nezřídka narazíme na firmy, kde nasadili spousty softwarových nástrojů i strojů, upravili procesy a nyní mají pocit, že vše bude desítky let beze změn fungovat. Ale to je omyl. Vzniká další ohromný prostor pro automatizaci a optimalizaci. Od zákazníků pak slýcháme, že si až teď uvědomili, že zavedením automatizace se dostávají na cestu jejího neustálého zvyšování. A přitom sledují, jak se od podobných výrobních společností díky tomu stále více odlišují.

HN: Jaké jsou další přínosy automatizace kromě vyšší produktivity a efektivity?

Různé podniky si pod efektivitou a produktivitou představují odlišné věci a podobné je to i s přínosy. Uvedu příklad. Před nasazením automatizace inženýringu jsme pozorovali u zaměstnanců oddělení obavy, že již nebudou potřeba a že možná nezvládnou nové postupy práce. Když jsme s nimi na toto téma asi po půl roce opět mluvili, byli nadšení, že nyní mají mnohem více času na vývoj, specializovali se na určité oblasti a že nové projekty primárně skládají z již vyladěných částí. Namísto týdnů pracují na projektu dva až čtyři dny, a ten je přitom rozpracován do detailů včetně 3D modelu. Projektanti byli spokojenější, věnovali se primárně vývoji a méně se stresovali z termínů dokončení projektů.

HN: Jaká jsou kyberbezpečnostní rizika automatizace a jak je lze ošetřit?

Jde o velmi široké téma, a tak vyberu jeden z častých mýtů. Projektanti se mylně domnívají, že když budou své projekty vyvíjet a ukládat jen v prostředí svých firemních serverů a výstupy budou předávat na papíře (nebo v PDF e‑mailem), tak jsou v bezpečí. Pravdou je opak. Firemní podnikové sítě se bezpečností nemohou rovnat cloudovým službám, jejichž využití je navíc levnější než udržování, zálohování a správa firemních serverů. Moderní oddělení konstrukce ukládá projekt včetně jeho verzování v prostředí cloudu a následně svému zákazníkovi nebo výrobnímu oddělení nastaví příslušná přístupová oprávnění. Zákazník pak může projekt rovnou připomínkovat a zároveň vidí, zda už byly jeho připomínky zapracovány. Úplně odpadá hledání poslední verze projektu v papírech nebo e‑mailech.

HN: Vaše společnost se zabývá i oblastí nazývanou Projektování 4.0. Můžete nám ji přiblížit?

S pojmem Projektování 4.0 (Engineering 4.0) přišlo Evropské centrum Transformace 4.0 pod hlavičkou univerzity RWTH v Aachenu, která osm měsíců zkoumala výrobce strojů a komponent a projekční společnosti. Výsledkem je studie a metodika pro sériovou i individuální výrobu, která se zaměřuje hlavně na porovnání úrovně efektivity a automatizace projektování a dobou potřebnou na vytvoření projektu – s optimálním poměrem mezi přínosy a investicemi do automatizace. Tato studie skvěle zapadla do naší dlouholeté práce, kdy se snažíme nejenom nabídnout oddělení projekce špičkové nástroje, ale hledáme i optimální míru automatizace projektování a zefektivnění procesů napojených na inženýring, tedy hlavně obchod, nákup, přípravu výroby, výrobu a údržbu. Zpravidla je cílem, aby nakonfigurovaný, standardizovaný projekt sloužil jako vstup pro automatizovanou výrobu – tedy aby jej chytré stroje ve výrobě načetly a vyráběly podle něj. Jsme hrdí, že tak to již u nejednoho z našich zákazníků funguje.

Partnerem přílohy Automatizace a robotizace je společnost EPLAN.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Automatizace a robotizace.